asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Rozhovor s designérem Robertem Palombou

16.12.2014

V rámci Designbloku do Prahy zavítal italský architekt a designér Roberto Palomba, který se svojí ženou Ludovicou navrhuje vedle interiérů a architektonických projektů také jevištní scény a vytváří kompozice pro výstavy. Oba jsou také autory koupelnové keramiky a nábytku, které jsou nyní k vidění v nově otevřeném showroomu.

Stojíte za designem nového pražského showroomu. Čím je výjimečný?

Je to příležitost ukázat naše trendy a představit řešení i pro architekty. Tento pražský showroom společnosti Laufen je prvním v Evropě, který ukazuje tolik možností architektonických řešení interiérů koupelen. Navrhli jsme jakési město, kde si může každý vybrat vlastní řešení a může se nechat překvapit nápaditým designem. Víte, na keramice je krásné to, že i když je to pevný, průmyslový materiál, který vyrábějí velké stroje, ty poslední detaily je třeba udělat rukama. Je v tom poetika.

Lze v této oblasti ještě objevovat něco nového, revolučního?

To vám nemohu říci, to je tajemství. (smích) Ale mohu vám říct, že u nás probíhá čtrnáct experimentů a zkoušíme další inovace, například v oblasti toalet. Příští rok představíme ale opravdu revoluční věc. Zásadní změny se však nedějí v otázce tvaru, ale spíše v oblasti materiálů. Příkladem je safírová keramika. Nové materiály pak umožňují i nové tvary.

Jan Michl, historik a teoretik designu, žijící v Oslo, prosazuje myšlenku, že veškerý design je redesign. Tedy že design nevzniká z ničeho, ale je vylepšením a parafrázováním již existující věci. Přesto se designéři snaží přijít občas s něčím naprosto novým. Zdá se, jako by přiznání inspirace nebo využití stávajícího řešení mělo nádech negativní konotace. K jaké názorové straně se přikláníte?

To je velmi složitá, filozofická otázka, mohli bychom se dostat až k Platonovi a jeho světu idejí, ale tak daleko zacházet nechci. Vlastně mnoho věcí už bylo vytvořeno v přírodě a člověk je napodobuje. Všem je nám ale vlastně dáno tvořit od Boha. Designéři ale mohou navrhovat věci zcela inovativní, například úplně nové tvary, které ještě nikdo neudělal, ale v přírodě je třeba naleznete. Já sám jsem navrhl předměty, které zpětně mohou připomínat tvar vody mezi útesy. Nic tedy není absolutně nové, důležitý je ale kontext, například propojí-li se známý tvar s novým materiálem, vznikne nová funkce, nové možnosti.

Mění koupelna nějak svoji roli v rámci domu?

Začali jsme navrhovat koupelny v roce 1996 a od té doby se koupelna naprosto změnila. Stala se mnohem důležitější místností v domě. Dříve je navrhovali instalatéři, dnes architekti. Dnes už není koupelna jen malý prostor někde bokem, je důležitější, spíše místem pro odpočinek než jen hygienu, a je také mnohem větší.

Nový pražský showroom byl otevřen během Designbloku.

Jaká bude koupelna budoucnosti?

Nemyslím, že se nějak výrazně změní, možná bude více wellness prostorem.

Jak daleko má dnešní design k umění? Kde je ta pomyslná hranice? Některé designové kousky jsou vlastně spíše reprezentativní než praktické…

Rozdíl je mezi způsobem výroby. My navrhujeme funkční věci pro každodenní život, ale podílíme se i na umění v životě. Designový předmět není socha, ani obraz, ale zkrášluje život. Má podobnou funkci, ale jiným způsobem. Obojí je výrazem lidské kreativity. Umění je unikátní, design multiplikovatelný, v tom je rozdíl.

Ukazuje nejnovější trendy v oblasti sanity, nábytku i doplňků.

Jak se design proměnil od doby, kdy jste začal jako designér působit?

Zkoumáme více možnosti materiálů. Ale ještě nejsme v digitální době. To nás čeká hlavně v dalších tak pěti letech – digitální revoluce. Dodnes například musíme s lidmi komunikovat skrze média, brzy budeme stále více přímo přes sociální sítě. Kritici a novináři vytváří intelektuální filtr informací. Ale designéři by se měli více dostat k uživatelům samým, aby pochopili jejich potřeby a zájmy. Nebudou kritici, nebudou ceníky, vše bude individuální. O všem rozhodnou sami uživatelé. Začal jsem navrhovat tužkou, pak přišel laptop a vše se změnilo. Zmizela například potřeba rýsovacího stolu. Už nemusíte kupovat desky, hudbu si stáhnete z internetu. Stejně tak časopisy. Věci se také více sdílejí. Designérská práce se rychle mění.

Mnoho věcí ve společnosti však proměňují designéři sami. Cítíte jako designér zodpovědnost vůči společnosti, kultuře? Designér a teoretik Victor Papanek vyslovil myšlenku, že se design stává mocným nástrojem, s nímž člověk tvaruje své prostředí (potažmo také společnost a sebe sama).

Samozřejmě. Byl jsem před pár měsíci v Číně a v hotelu jsem našel věci, které jsem navrhoval. To znamená, že nemáte úplně kontrolu nad svými věcmi, svou prací. Když něco navrhnu, jde to na trh. Mohu inspirovat, jak to používat, ale nemohu to kontrolovat. Je však rozdíl mezi tím, když dám lidem květinu, nebo když jim dám zbraň.
Ukazuje nejnovější trendy v oblasti sanity, nábytku i doplňků.

TEXT: kateřina kotalová
Foto: Laufen

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media