Prostor pro dětskou imaginaci

28. prosince 2010

Jednou z nejzábavnějších výzev pro designéra je návrh dětského pokoje a hraček. Znamená možnost rozehrát představivost a vcítit se do doby svého dětství. A nahlédnout tak do té nejbujnější fantazie, totiž dětské. Proto se Slovenské centrum designu rozhodlo zvolit téma hry pro výzvu studentům středních a vysokých škol a ty nejlepší návrhy představit na letošním veletrhu dětské knihy v italské Boloni. Výběr z této výstavy byl představen také v Praze v rámci Designbloku.

Studentské práce pro boloňskou výstavu vybírala odborná porota a kurátorky výstavy Katarína Hubová a Adriena Pekárková ji doplnily o hračky z tvorby profesionálních designérů. Některé z nich si mohly děti i s rodiči na výstavě rovnou vyzkoušet. Podle zájmu dětí se jako nejzábavnější zdály dřevěné stavebnice od designérů Tibora Uhrína, Petra Juščáka a Jozefa Kurilla nebo dětský sedací vak od Natálie Hoosové.

Ke hře i učení
Na výstavě si návštěvníci mohli prohlédnout čtyři desítky hraček různých druhů – stavebnice, skládačky, houpačky a jiná pohybovala, zvířátka, pomůcky pro rozvoj motoriky, logiky a kreativity – vytvořených z různých materiálů. Nejčastějším materiálem bylo dřevo, nicméně studenti využili také textil, plasty a recyklovali již použité, odhozené předměty, které tak vrátili do života.

Tradice dřevěných hraček
Výběr dřeva souvisí jednak s tradicí konkrétních zúčastněných škol i slovenského řemesla, ale i se snahou o ocenění vlastností přírodních materiálů v intimním prostředí člověka. Podobnou tradici má dřevěná hračka také v Česku. Její produkce má kořeny v 19. století, kdy vznikly první firmy na jejich výrobu; později se hračce věnovali mnozí významní umělci v družstvu Artěl. Dřevo částečně vystřídaly barevné plasty a nakonec i různá elektronika. Jaká je nebo jak by měla vypadat hračka dnes? Co zaujme dnešní děti? Je cílem designérů navrhnout to, co zaujme děti nebo spíše rodiče, aby věc koupili?

Designéři musejí řešit mnoho takových otázek. K dispozici mají také výzkumy z oblasti ergonomie, pedagogiky, psychologie a zdraví. Výstava slovenských tvůrců dokazuje, že i v současné době počítačových her a elektronických hraček má tradiční hračka z přírodních materiálů své místo.

Pexeso (nejen) pro nevidomé
Některé z vystavených hraček se již vyrábějí, případně se jejich výroba chystá. Stavebnice Gringo, Pedro a Brico – skládačky z jednoduchých dřevěných prvků, které však umožňují postavit velké množství staveb, zvířátek i dopravních prostředků – vyrábí firma Veva už tři roky. Koupit lze i sedací vak od Natálie Hoosové ze školy užitkového výtvarnictví J. Vydry v Bratislavě, který není jen obyčejným sedátkem, ale komplexní hračkou. Jednou z těch, které výroba čeká, je také pexeso (nejen) pro nevidomé od Nikolety Čeligové z Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě. Skládá se z hracích čtverců, na nichž je místo obrázků třeba hledat shodné materiálové povrchy – silikon, kožešinu, suché zipy, umělou trávu, kus struhadla. Děti obvykle nejvíce zaujmou hračky s více funkcemi, s nimiž lze hrát různé hry a které rozvíjejí kreativitu. Jak říká jedna z kurátorek Katarína Hubová: „Dobrá hračka musí být vizuálně přitažlivá, vkusná a mít i skryté funkce, které dítě objevuje a rozvíjí si tak svoje dovednosti. Musí splňovat požadavky na hygienu, být bezpečná, aby si s ní dítě neublížilo.“ A nutno už jen dodat, že dobrých hraček bylo na výstavě představeno hned čtyřicet.

–>–>