Paradoxně útulný CK06
Galerie(17)

Paradoxně útulný CK06

Paříž – moderní pulzující město s šarmem a elegancí. Progresivní architektuře je neustále nakloněna a vítá moderní myšlenky i v kontrastu se starými zkušenostmi. Centrum Paříže přijalo do svého náručí nový moderní městský dům – jako odraz moderního myšlení s respektem ke všemu původnímu. Dům je příkladem toho, že i v omezující městské zástavbě se dá vytvořit velkorysé a příjemné současné bydlení.

Nápadný i nenápadný zároveň. Kolemjdoucí si všimne kamenného obkladu přízemí, který bez zbytečných rušivých momentů plynule navazuje na okolní zástavbu. Teprve když někdo zvedne hlavu a podívá se i výše, zpozoruje nápadně nenápadnou kostku, z poloviny dřevěnou a z poloviny skleněnou, která na sebe upoutá pohled jednoduchostí a drobnými hravými detaily, například v podobě kruhových otvorů v dřevěné části.

Dřevěným obkladem komunikuje s okolní zelení a na skleněné fasádě se odráží zeleň protilehlého parku. Má v sobě neopakovatelnou noblesu bez zbytečné směsi odkoukaných stylů. Je skutečnou ukázkou současné architektury a reprezentuje svého tvůrce, architekta Pabla Katze.

Intuitivní přístup a udržitelná technologie
Manažeři projektu se do něj snažili vložit „ekologické“ a „technologické“ hledisko, a tak chtěli vyjádřit svůj názor v komplexním přístupu k architektuře. „Chtěli jsme, aby dům, který jsme navrhli, byl v rovnováze se současností,“ říkají Hélne a Laurent. V jejich představách byl tento dům projektem, který není poplatný módním trendům, ale vyjadřuje emoce a odvahu. Hledali i řešení, která by byla energeticky efektivní, a přitom by neměla zhoubný vliv na prostor a světlo v budově. Přístup, který by umožnil uplatnit současnou úroveň informačních a komunikačních technologií bez újmy na ergonomii a estetickém ztvárnění.

V centru pozornosti současné architektury jsou světlo a prostor, příjemné pocity a emoce, CK06 je svědectvím neustálého hledání souladu designu a příjemného bydlení.

V CK06 se jim podařilo vytvořit inteligentní dům, který je vybaven moderními technologiemi směřujícími ke zvýšenému pohodlí užívání a zároveň s ekologickým základem.

Když se omezení městského prostředí promění ve výhodu

Bon jour – přivítal nás pyšný majitel domu, a jakmile se nám představil, pozval nás dovnitř. Dotykem palce odemkl vstupní dveře a s hrdostí nám začal předvádět svůj zrealizovaný moderní pohled na bydlení ve městě. Pro zvýšení intimity bydlení architekt umístil všechny obytné místnosti nad přízemí, v němž se nachází jen velká garáž a vstupní prostor s dominantou schodiště a průhledem do malého zeleného dvora.

V prvním poschodí vcházíme do obývacího pokoje s překrásnými průhledy do městského exteriéru a protilehlých zahrad plných stromů. Ocelový fasádní systém, tvořený kombinací průhledných a neprůhledných skleněných částí, vytváří zajímavou strukturu, která přináší určité soukromí a zároveň plynulý optický přechod mezi interiérem a exteriérem a také mnoho světla.

Kuchyň je ukryta za velkým krbem s plechovým obložením, ale plynule navazuje na obývací pokoj přes jídelní kout s přechodem na atraktivní terasu.

Dveře tu nenajdete, celé první podlaží je velký otevřený prostor s průhledy na schodiště, připoutané ke stěně z pohledového betonu. Ten se opakuje i na dělicích příčkách, které jen náznakem vymezují prostor obývacího pokoje a kuchyně.

Dům plný světla i díky fasádnímu systému, který pouští do interiéru maximum světla bez ztráty intimity. Příčky z pohledového betonu vytvářejí kulisu s průhledy na elegantní schodiště.
Z jídelny, prvku, který propojuje obývací pokoj a kuchyň, se vychází na příjemnou terasu s množstvím zeleně.
Za mohutným krbem obloženým ocelovým plechem se skrývá nenápadná kuchyň.
Druhé poschodí je celé vyhrazeno rodičům a do ložnice se vchází podél volně rozmístěného koupelnového vybavení. Prádelna je také zrcadlem designové dokonalosti interiéru celého domu. 

Druhé poschodí je vyhrazeno pro rodiče, milovníky knih a pohody. Kolem jednotlivých částí koupelny nacházejících se po stranách vstupní části se vchází do ložnice bílé jako sníh. Samostatné WC vlevo, za ním vana zčásti patřící ložnici a zčásti příslušející koupelně vpravo, s umyvadlem a sprchou, oddělenou od všeho ostatního více méně pocitově – skleněnou konstrukcí. To vše umocněno průniky světla přes malé kruhové otvory v dřevěném obložení fasády, které poskytuje soukromí a spojitost s exteriérem zároveň. Ledově bílá ložnice je oživena jen pohledovým betonem na části stropu a rohovým průhledem do sousedící pracovny a knihovny v jednom na galerii nad obývacím pokojem.

Nejvyšší poschodí, určené dětem, má charakter podkroví s prosklenými fasádami, které poskytují soukromí tím, že jsou trochu zasunuty, a tak poskytují možnost pohybu i v exteriéru. Interiér celého domu se nese v duchu jednoduchosti a krásy materiálu v jeho podstatě, bez zbytečných obalů. Navzdory kombinaci chladných materiálů, jako jsou ocel, sklo a beton, působí dům překvapivě útulně. Přispívá k tomu určitě i tepelná pohoda dosažená vytápěním pomocí tepelného čerpadla, kdy nedochází ke ztrátám vzduchu přes obvodový plášť domu z uceleného fasádního systému.

Celý koncept domu dotváří střešní zahrada s výhledem do okolí. Vířivka, pohodlný mobiliář, velký gril i s barovým pultem předurčuje touto zahradu k trávení příjemných chvil relaxace. Součástí střešní idylky je i několik technických vymožeností. Například meteorologická stanice, pomocí níž se automaticky ovládá textilní markýza nad střešní terasou. Když spadne třeba jen jedna kapka nebo jsou paprsky slunce příliš silné, automaticky se roztáhne.  

Pablo Katz
Perfekcionista, který odmítá kompromisy, tradiční pojímání estetiky, napodobování jiných stylů a jakýkoliv komerční přístup či stylové hodnocení svého díla. Rád využívá materiály v jejich původní podobě, takže jejich povrch a barvy se uplatňují v čisté formě (beton, kov, sklo, dřevo) včetně případných chyb.
Narodil se v Buenos Aires a žije střídavě v rodném městě a v Paříži. V roce 2009 byl předsedou Svazu architektů Francie. Působil též jako pedagog, experimentátor a odborný konzultant na pařížské škole Ecole Camondo a na univerzitě Torquato di Tella v Buenos Aires. Od roku 2005 vyučoval na pařížské Ecole Spéciale d´Architecture. V Evropě zastupuje Argentinský institut architektury a urbanismu. 

Kamila Ďuríková
Foto: Duravit