asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Martin Bergmann: Jsme jako rocková kapela

22.08.2008
Eoos je jméno jednoho ze čtyřkřídlých koňů Aurory, římské bohyně úsvitu. EOOS je také jméno rakouského designérského ateliéru. Podobně okřídlené jako jejich maskot jsou okřídlené i nápady jeho zakladatelů – Martina Bergmanna, Gernota Bohmanna a Haralda Gründla. Jejich návrhy interiérů obchodů pro Armaniho nebo Adidas, vana-pohovka pro Duravit nebo sklenice s ostnem pro Red Bull jasně ukazují, že byly vytvořeny s otevřenou myslí. Martin Bergmann (43) se často směje, ale když mluví o své práci, zvážní. On a jeho partneři zdůrazňují poetický a nepředvídatelný aspekt tvorby. Což je pro tištěná média tvrdý oříšek.

Četla jsem jeden z vašich výroků: „Design je vyjádřením lidských tužeb a obav. Svou sílu čerpá z kolektivního podvědomí lidstva.“ Co konkrétně tím míníte?

Znáte tu fotku interiéru letadla, kde je zachycené číslování sedadel: deset, jedenáct, dvanáct… A třináctka chybí. To je asi docela dobré znázornění lidských obav. Design vzniká právě někde mezi našimi obavami a přáními. Umíme stavět letadla, naše kultura je schopná vytvořit takové hi-tec předměty jako počítače a roboty, ale svých strachů se zbavit neumíme. Proto raději v letadle řadu číslo třináct neoznačujeme. Většina lidí má v letadle strach. To je normální, je to lidské. Ale neoznačit třináctou řadu, to už je divné. Ale to jsme my, to jste vy. A je to taky tak trochu odpověď na vaši otázku, vysvětlení té věty.

Má to nějakou souvislost s rituály? Často je ve vašich textech zmiňujete…

Ne, spíše se jedná o to, odkud design vyvěrá. Z obav a přání. A designér se musí umět pohybovat mezi oběma. Rituály jsou pro nás určitými pohyby, které jsou vždy spojeny s obrazem, jsou velmi hluboko v našem podvědomí. My všechny tyto obrazy, příběhy, rituály i mýty hledáme. Z tohoto základu se pak odrážíme při diskusích o produktu, na kterém začínáme pracovat, o novém interiéru, nové vaně, nové pohovce. Raději komunikujeme rovnou s firmami, které tento náš způsob práce také oceňují. Vždycky si totiž uděláme čas, abychom přišli na to, co nám opravdu vyhovuje. Firmy potřebují průmyslový design. A my rádi kombinujeme jak průmyslový design, tak ruční práci, jak rituály, tak praktické záležitosti.

Velmi se mi líbí myšlenka výzkumu. Vyptáváte se lidí? Jak žijí, jak používají předměty?

Určitě a strávíme tím spoustu času a peněz. Výzkum je důležitý nejprve pro nás a pak také pro naše klienty. Jsou to naše baterky. A baterky potřebují energii. Tou jsou bohužel peníze (smích). Je pro nás velmi důležité číst, chodit do knihoven, brouzdat na internetu, poslouchat příběhy jiných lidí. Hledáme po celém světě. A teprve pak si zpřesňujeme, čím bychom se mohli zabývat. Je to činnost, která se týká spíš budoucnosti. Abychom mohli jít dopředu, musíme se vrátit. Respektovat to, co již člověk vytvořil, a také to, co ještě vytvoří.

Zajímá vás reakce uživatelů na věci, které jste navrhli?

O to se starají zejména firmy. A máme dobrou zkušenost. Většina našich ­návrhů je myslím dost úspěšná. Než se pustíme do práce, hodně diskutujeme a to nám zabere dost času, ale výslednému produktu i firmě se to vyplatí. Možná, že ­jiní designéři nestráví tolik času a peněž přípravou před samotnou tvorbou. K vytvoření designu, který bude hitem, ­neexistuje žádný návod. Pracujeme a pracujeme houževnatě, ale také nezapomínáme na poezii. Design je pro nás poetickým odvětvím. Z toho vycházíme.

Máte nějaký svůj oblíbený „designový“ film?

Máme hodně rádi staré filmy, všechny žánry, sci-fi i romantiku. Je jich spousta, je těžké nějaký jmenovat. Golem. Metropolis. Třetí muž. Nebo staré francouzské filmy.

Jste tři. Jak vypadá vaše spolupráce?

Jsme jako rocková kapela.

Hodně se hádáte…

Naše společné diskuse, hledání a navrhování je jako dělat hudbu, vytvářet zvuky. Když někdy celý den pracujeme, jsme pak večer překvapeni. Výsledek je fascinující. Člověk sám o sobě by k takovému výsledku nedošel. A příběh pokračuje i ve chvíli, kdy jej ukážeme firmě. Pro nás je to 100% EOOS a pro firmu jsou to také 100% oni. To pak víme, že jdeme správnou cestou. Všechno toto děláme společně: diskutujeme, navrhujeme, hledáme. Jeden z nás se později stará o komunikaci s firmou. Takhle pracujeme.

Jste přátelé i v osobním životě?

Ano, jsme dobří přátelé. Také naše ženy jsou dobré přítelkyně. Ve Vídni nás znají jako rodinu Eoos.

Přirovnal jste se k rockové kapele. Máte také tendence věnovat se sólové dráze, jak je to u rockových kapel obvyklé? Prošli jste si takovouto krizí?

Ne. Vydat se na sólovou dráhu jako designér je vždycky velká lež. Design se nikdy netýká pouze jednoho člověka. Nejsme v renesanci. Tam byl vždy jeden významný umělec a za ním pracovalo padesát lidí, on byl ta hvězda. Dnešní design je spojen s množstvím lidí. Spolupracujeme s mnoha odborníky, potřebujeme je, potřebujeme přínos každého z nás a našich přátel. Design znamená, že je okolo vždy mnoho lidí. Tohle je současný způsob práce, ne systém hvězd.

Je ve Vídni těžké založit si své vlastní designérské studio?

Bylo to obtížné. Ale nejde o to, kde začínáte. Stejně těžké je to v Miláně, v Riu de Janeiru a kdekoli jinde. Po škole jsme se rozhodli rozjet vlastní věci. Prvních pět let jsme neměli nic. Žádnou práci a žádné peníze. Kdybychom věděli, jak těžké to bude, nikdy bychom se do designu nepouštěli. Musíte být velmi naivní, abyste se do toho pustili.

Ale teď už si můžete projekty vybírat…

Ano, teď už si můžeme vybírat.

Jaká máte při vývěru kritéria?

Dvě důležité věci. Nepracujeme s velkým množstvím firem. Když s některou spolupracujeme, je pro nás důležité, jaký důraz klade na firemní kulturu a na ekologii. Firma by se měla chovat zodpovědně ve vztahu k produkci a také k lidem. A druhá věc je možnost pracovat trvaleji. Máme to štěstí, že spolupracujeme s firmami, které jsou ve svém oboru nejlepší. Když za námi přijde společnost se zakázkou, musí být z oboru, který je pro nás nový. Když chtějí něco, co bychom mohli navrhnout i pro naše současné klienty, odmítneme. A jestli přijde firma a řekne – dáme vám zakázku na jeden kus, také odmítneme. Protože energie, kterou do toho musíme vložit, je tak velká, že na pochopení společnosti a prosazení vašich vizí na trhu potřebujete víc než jeden výrobek. To je pro nás velmi důležité. Naneštěstí víme, co to znamená dělat jeden výrobek.

Byli jste spokojeni se spoluprací s Duravitem?

Velmi. Protože u nich máme prostor na práci, poetický prostor. To je velmi důležité. Mají už Sieger design, pracovali s Phillipem Starckem. Ale i vedle takových osobností nám dali možnost, dali nám zakázky a to vše s velkým respektem. Máme pocit, jako bychom byli doma nebo u přátel. A to je pro nás nesmírně důležité. Jsme totiž velmi plaší (smích).

Jak konkrétně se poezie odráží ve vaší práci?

U vany Sundeck jsme například mysleli na pojem vzácnosti. Máte mísu a vodu, kterou v ní chcete uchovat. A pokud máte něco cenného, chcete to uzavřít, chcete to chránit. Tato malá úvaha, to je pro nás poezie. A s tímto na paměti se bavíme o rituálech, nádobách a mísách, jak po stránce duchovní, tak praktické. Na jihu Itálie uzavírali karafy s vodou dřevěnou pokličkou. Dává to smysl, protože tam je voda vzácná, a proto ji chtěli chránit. A takovými krůčky, s takovými malými příběhy jsme vytvořili Sundeck. Někdy je inspirace poezií větší, někdy menší, tišší, hůře rozeznatelná.

U Sundecku jste chtěli ochraňovat vodu. Ochraňujete také vaše nápady? Abyste předešli plagiátorství?

Máme asi deset patentů, ale pokud pracujete s velkou firmou, ta se o ochranu postará sama. A když narazíme na malou neznámou firmu, která kopíruje naše nápady, na jedné straně pro ně je to ostuda a pro nás na druhé straně čest. Pokud pracujete s dobrou firmou a máte dobré nápady, jste silní. A těm, kteří vás kopírují, se můžete smát.

Máte své oblíbené designéry současnosti?

Design je pro nás úžasný, protože každý designér má možnost odpovědět na otázku, co je design, svou prací. A existuje tolik odpovědí, kolik je designérů. My máme rádi ty, kteří mají dobré odpovědi.

Martin Bergmann se narodil v roce 1963 v Lienzi, Gernot Bohmann se narodil v roce 1968 v Krieglachu a Harald Gründl se narodil v roce 1967 ve Vídni. Všichni tři studovali na vysoké škole umělecko-průmyslové ve Vídni. V roce 1995 založili EOOS. V oblasti interiérů pracoval EOOS pro Adidas či Giorgia Armaniho. V oblasti designu předmětů spolupracuje EOOS se společnostmi Duravit, Matteograssi, Montina, Moroso, Walter Knoll, Zumtobel, Red Bull či Keilhauer. Ateliér získal více než čtyřicet ocenění, včetně prestižní Italian Compasso d´Oro z roku 2004 za sérii Kube. V současné době EOOS pracuje na návrhu kuchyně, řadě sedacího nábytku pro Walter Knoll, otáčecí kancelářské židli pro severoamerické Keilhauer či na svítidlech pro Zumtobel.


Hana Roguljič
Foto: z archívu EOOS (Paul Prader, Bruno ­Klomfar, Duravit, Adidas)

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media