Kino Aero v novém šatu

10. července 2012

Po nedávné proměně kina Světozor podle projektu architektky Marcely Steinbachové se nové podoby dočkalo také předsálí a bar dalšího kultovního artového kina Aero na Žižkově, tentokrát podle návrhu Lenky Křemenové a Davida Maštálky z atelieru A1 Architects.

Kino Aero je ukryté ve dvoře žižkovského činžáku, ale žádný filmový nadšenec jej nemůže minout. A to už téměř osmdesát let. Postavené bylo původně jako soukromé kino rodiny Syrotkových podle projektu architekta Jindřicha Freiwalda a poprvé se zde promítalo už v roce 1933. Dnes tu lze shlédnout především artové snímky nezávislých produkcí, alternativní projekce, jako jsou přímé přenosy z Metropolitní opery v New Yorku či prezentace architektury a designu Pecha Kucha Night, a odehrávají se zde také různé filmové festivaly.

Vylepšení i uchování
První rekonstrukcí prošlo kino na konci padesátých let minulého století, v roce 1998 bylo renovované pódium, předsálí a bar, v roce 2001 pak promítací sál a v roce 2009 byly poměrně výrazně upraveny vstupní prostory podle projektu Martina Rusiny a Marcely Steinbachové. Rekonstrukce, kterou se kino chystalo projít v loňském roce, měla být vylepšením stávající podoby předsálí a baru a současně zachováním jeho některých původních prvků a hlavně atmosféry.

Aero je totiž „kultovní klubové kino s vlastní specifickou atmosférou, kterou vedle samotného prostoru utvářejí především zážitky, akce a lidé s ním spojení,“ je přesvědčen jeden z autorů návrhu nové podoby architekt David Maštálka. Spolu s Lenkou Křemenovou se proto pokusili uchovat jakýsi duch místa a navrhli podobu prostoru, která by specifickou atmosféru podpořila. „Když nás provozovatelé kina oslovili s možností navrhnout rekonstrukci baru a předsálí, tak jsme rozhodně neváhali,“ říká David Maštálka. „Největší otázkou však byly podmínky samotného zadání – Dokázali byste navrhnout interiér baru do čtrnácti dnů a posléze vše prosadit před investorem, kterým je Praha 3, následně vše projednat s daným projektantem a nakonec vše také uhlídat při realizaci? – Vzhledem k tomu, že patříme mezi velké fanoušky kina, šli jsme do toho bez zaváhání,” dodává architekt. A toto rozhodnutí nakonec vedlo ke zdařilé rekonstrukci, jejímž výsledkem je interiér, který zachovává jakousi syrovost, do níž architekti vnesli i prvek hravosti. Vlastnosti charakteristické i pro mnohé zde promítané filmy.

Trojbarevná hra
Hlavním požadavkem přestavby a rekonstrukce bylo navýšení kapacity baru, který musí čelit nárazovému náporu návštěvníků po skončení promítání nebo během přestávky. Velmi úzký prostor na úzkém obdélníkovém půdorysu 6 × 25 metrů však neumožňoval mnoho variant, a tak architekti zvolili v podstatě jediné možné řešení – změnili jeho polohu a nový prostorný bar již nenaléhá na kratší stranu, ale je situován podél té delší. Obslouží tak větší počet hostů a vyřeší hlavní problém původního baru. Taková dispozice prostor sice zúžila, ale díky širokým šikmým pruhům na podlaze se prostor opticky rozšiřuje. A nejde jen o rafinované řešení využívající optického klamu. „Předsálí propojuje motiv černobíle pruhované podlahy, která funguje jako pomyslná filmová klapka oddělující realitu od světa iluzí, ve kterém už se budete jenom vznášet,“ říkají autoři projektu.

Kromě bílé a černé je dominantní barvou interiéru také zelená. „Barevnost jsme záměrně ponechali v tónech černé, bílé a škále několika zelených odstínů, které byli charakteristické pro staré Aero,“ vysvětluje architekt volbu barevné škály. Bílá se objevuje nejen na podlaze, ale také vytváří pozadí pro filmové plakáty v nikách i lahve na baru, a dává tak vyniknout vystaveným předmětům. Černé jsou utilitární zdi, stropy a bar, hnědý je jednoduchý nábytek. Zelená, která propůjčuje interiéru osobitost, zvýrazňuje dveře, nosné konstrukce, dutou stěnu s kruhovými otvory na prospekty i tabule, na které se dá psát křídou. Působivým kontrastem jsou díky chybějícímu podhledu barevné elektrické kabely a odhalená vzduchotechnika. Důležitým prvkem jsou i některé původní prvky: „I přes počáteční drobné konfrontace s investorem se podařilo zachovat některé specifické detaily jako třeba subtilní ocelové rámy původních oken a snad i celkově lehce syrový pocit z klubového kina,” popisuje David Maštálka.

Interiér s humorem

Atmosféru dotváří také hravě řešené interiérové doplňky – psací tabule pro různé vzkazy i aktuální nabídku baru, kruhové otvory v duté stěně místo klasických poliček (které reagují na kruhové otvory vstupních dveří připomínající okna na lodi) nebo například vtipná svítidla. „Pro spolupráci na svítidlech jsme oslovili Silvii Luběnovou tvořící pod jménem maestrokatastrof, která autorsky pojednala čtyřiadvacet kulatých žárovek,“ říká David Maštálka. Každá z nich je originálně graficky dotvořena motivy kavárny, kina i života. Osvětlení celého prostoru je navíc řešeno prakticky – nabízí několik různých hladin dle aktuální potřeby, od prosvětleného předsálí až po atmosféru nočního baru.

Po proměně pod taktovkou ateliéru A1 Architects vypadá kinobar elegantněji a stylově, nicméně svoji syrovost odpovídající charakteru klubového kina si v jistém ohledu zachoval. Atmosféru však dělají především lidé, kteří jej budou navštěvovat, a ta je zaručena, neboť kino Aero má věrné publikum.