asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Designérka A. Kozova: .. čím předmět vydrží déle, tím je ekologičtější

14.07.2010
Není tomu tak dávno, co designéři a manželé Anna a Jerry Kozovi dokončili studium designu a architektury, ale na české scéně jsou již etablovanými tvůrci. Společně navrhují hračky pro svého syna Alfréda, jinak pracují na samostatných projektech, nicméně vždy překvapivých ladných tvarů, hravých a funkčních. „Jde o to najít princip, jak něco vylepšit, naslouchat tomu, tvar se pak narodí téměř sám,“ vysvětluje Jerry v rozhovoru, jak se rodí projekty. Například setkání s technologií výroby plachetnic se tak stalo impulzem pro design inspirovaný oblými tvary lodí.
Jerry, navrhoval jste jachtu, Anna solární letadlo, spolu autíčka pro děti. Co vás k zájmu o dopravní prostředky přivedlo?
A: Tyto hračky, které jsme navrhovali, neslouží jako dopravní prostředek, jsou spíše jeho symbol. Letadlo i odrážedlo měli dětem přinést aktivní způsob hry.
J: Je to vlastně trošku návrat do dětství a ke koníčkům, protože letadla jsem stavěl odmala. Loď je zase spojená s dobrodružstvím. Na plachetnici je nejkrásnější dovolená a nejúčinnější relaxace, člověk se musí přizpůsobit moři a zvolní. 

Při pohledu na laminátové interiérové objekty Kotrmelec, Lenoch nebo Vemeno je patrná inspirace technologií používanou v loděnicích. Co se stalo impulzem k jejich návrhům?
J: Impulzem byla realizace recepce pro Eurotel, kterou jsem navrhoval v roce 2002 v ateliéru A8000. Zde jsem se poprvé setkal s technologií výroby plachetnic a byla pro mě tak podnětná, že jsme se s loděnicí Derek Yacht domluvili na spolupráci na kolekci objektů pro interiér. Mluvím záměrně o objektech, neboť jsou na pomezí mezi nábytkem a sochou. Snažili jsme se co nejvíce naslouchat vlastnostem kompozitu.  

A jak jste se dostal k navrhování jachty?
J: V loděnicích, ve kterých se realizovala recepce a další objekty, se vyrábí krásná sportovní plachetnice Cafe 27. Já jsem použil stávající trup a pokusil se optimálně sladit interiér s exteriérem. U menších lodí je provázán vnitřek s venkovním prostorem tak, že jejich vzájemné vymezování tvoří výsledný vzhled. Ubíral jsem prostor tam, kde není potřeba, a přidával tam, kde je k něčemu užitečný. Takto se zvenku i zevnitř formoval nový tvar jachty.
Snažil jsem se také zpřehlednit venkovní kokpit. Chtěl jsem dostat standard a design, který je běžný na drahých a velkých plachetnicích, na malou dostupnou loď.   

Kde se inspirujete? Sledujete tvorbu designérů lodí?
J: Inspirace je stejná jako u designu nebo architektury, jde spíš o to najít princip, jak něco vylepšit, a pak poslouchat; tvar se tak někdy narodí téměř sám. Jinak lodě jsou moje hobby, mám kamarády jachtaře, chodíme na výstavy lodí.
A: A jednou za rok si jezdíme odpočinout se zkušenými přáteli na plachetnici. Nicméně stále se máme co učit. 

Na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kde jste studovali, přednášel nedávno designér a vizionář Luigi Colani. Líbí se vám jeho odvážné nápady?

J: Colani je můj oblíbenec, mnoho věcí je dodnes velmi inspirativních. Nechybí mu odvaha a i přes nedůvěru výrobců se mu podařilo zrealizovat své vize. Mezi ty patří studie nejrychlejších závodních automobilů, dokonale aerodynamických rychlovlaků a biomorfních superletadel.

V rámci pražské přednášky Luigi Colani provokativně prohlásil, že perfektní design je složený z devadesáti procent přírody a deseti procent Colaniho. V přírodě není nic hranatého, proto je třeba vycházet z organických, oblých křivek. Toto přesvědčení, zdá se, máte společné.
J: Oblé tvary mnou navrhovaných předmětů vycházejí především ze samotné povahy materiálů a technologií. Nehledám inspiraci primárně v přírodě, ale v tom, co dovolí zvolený materiál. Ten tvar je pak překvapení a může být i hranatý, v tom se lišíme.

Existuje podle vás nějaká hierarchie materiálů? S jakými nejraději pracujete?
A: Ne, myslím, že není lepší a horší materiál, každý je inspirativní, třeba i odpad ze starých elektrozařízení.
J: Naprosto souhlasím s Aničkou. Každý materiál vybízí k zajímavým formám.

Vnímáte tedy přímou souvislost mezi materiálem a tvarem? Vyplývá tvar z materiálu?
A: Ano, nebo také naopak.

Jak hluboce musí designér sledovat nejnovější výrobní technologie a materiály? Máte rádi experimenty?
J: Experimenty mám rád, jsou součástí vývoje a bez nich to nejde. Také se na nich hodně učíme.

Jakou roli při vaší práci hraje ekologie? Anno, zmínila jste odpad elektronických zařízení jako inspirativní materiál.

A: Jediný projekt, který se přímo dotýká tohoto tématu, je Trashmade. Společně s Janou Krovovou a Lindou Čihařovou za podpory skupiny uměleckých řemeslníků, výrobců a také týmu organizujícího sběr a svoz vyřazených elektrospotřebičů oživujeme části starých elektrozařízení. I přes použití recyklovaných materiálů dbáme na to, aby všechny výrobky – především šperky, módní a bytové doplňky – byly bezpečné a měly vysokou řemeslnou úroveň i kvalitu zpracování.
J: Myslím, že ekologie by měla být běžnou součástí každého dnešního člověka. Nemám ale rád extrémní dogmatické pojetí.

Designér Michal Froněk mi jednou řekl, že má doma mnoho věcí koupených v bazarech a pietně opravených. S kolegou Janem Němečkem radí klientům, aby si zařizovali pokoje z věcí po rodičích a ze starých bytů. Máte obdobný vztah k recyklaci a k nadčasovému designu?
A: Nepovažuji to, že máte skříň po babičce, za recyklaci, ale myslím, že čím předmět vydrží déle, tím je ekologičtější.

J: Mám rád nadčasový design a rád se jím obklopuji a zkoumám ho. Je pro mě cennější ošoupaný originál než nová replika. Máme také věci, u kterých jsou vzpomínky a citová vazba důležitější než to, jak vypadají. Vytvářejí domov.

A máte oblíbeného designéra?
A: Pro mě jsou to spíš oblíbené firmy, které dokážou dlouhodobě sledovat nějaký cíl a budovat něco, co má smysl. Na poli designu je to pro mě například Vitra.

J: Pro mě jím je americký letecký konstruktér a vizionář Burt Rutan. Jeho firma Scaled Composites navrhuje a sestavuje letadla nekonvenčního, někdy až šokujícího vzhledu. Je autorem legendárního Voyageru, prvního letounu, který bez mezipřistání a doplňování paliva oblétl zeměkouli, nebo například bezpilotního průzkumného letadla Scorpion s pevnými křídly a pohyblivým trupem. Navrhl také první soukromý raketoplán Space Ship One, s nímž vyhrál v soutěži Ansari X Prize. Jeho společnost Virgin Galactic dokonce nabízí krátké suborbitální lety v rámci vesmírné turistiky.

Na čem zrovna pracujete?
A: Momentálně navrhuji komunikační zařízení systému Seniorinspect pro firmu Clevertech, což je nepřetržitá asistenční služba pro seniory a postižené osoby, která umožňuje nouzovou komunikaci, detekci pádu a nehybnosti osob, jejich lokalizaci a kontrolu fyziologických funkcí.

J: U mě je toho celkem hodně – s Atelierem SAD, který jsme založili společně s Adamem Jirkalem a Tomasem Kalhousem, jsme dokončili realizaci restaurace FOUZOO v Bratislavě, realizuje se experimentální rodinný dům v Liberci pro majitele loděnice, připravuje se Port ­scandium, což je plovoucí modulární showroom. Pracuji také na designu stolu Carbon table s karbonovou deskou, která působí velmi subtilně a exkluzivně, přitom je neuvěřitelně tuhá. Tento materiál se používá také při výrobě dopravních prostředků – částí letadel nebo závodních vozidel.

Rozhovor připravila Kateřina Kotalová
Foto: archiv Jerryho Kozy a Trashmade, Tomáš Souček, Ondřej Přibyl, Martin Chum

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media