Ateliér oooox architects

Designérka Radka Zedníková z ateliéru oooox architects se spolu se svými kolegy zabývá především drobnou architekturou rodinných domů či půdních vestaveb od návrhu až po design interiéru. Kromě návrhů obytných prostor je spoluautorkou několika realizací obchodů, butiků a showroomů. Mezi nejzajímavější patří showroomy výrobce notebooků, interiér prodejny se streetovou módou nebo nejnovější realizace interiérů několika sandwich barů Zooom. O tom, jak se liší navrhování obchodních a privátních prostor a jaké zakázky jsou ideální, je následující rozhovor.

Kompletní oooox architects: Radka Zedníková, Jakub Vala a Petr Horák.

Co vás vedlo k rozhodnutí navrhovat spíše interiéry než rozsáhlé architektonické projekty?
K designu interiérů jsem inklinovala už od dětství. Rozhodnutí založit si své vlastní studio mě v této zálibě ještě utvrdilo, jelikož jsme chtěli na trh vstoupit s nějakou konkrétní specializací, po které by byla poptávka. Prostřednictvím našich klientů jsme vnímali, že architektonických a projekčních kanceláří je spousta, ale často se setkávali s neochotou, ba až neschopností dotáhnout projekty do posledního detailu včetně řešení interiéru. Napadlo nás tak nabídnout kompletní balíček služeb od hrubé stavby až po specializaci na design interiéru včetně realistických vizualizací.

Tímto se vracím k vaší otázce. Snažíme se nabírat takové projekty, které můžeme mít pod kontrolou až po poslední detail, čehož je samozřejmě možné dosáhnout spíše u drobných staveb, jako jsou půdní vestavby či rodinné domy, než u velkých staveb, jako jsou obchodní centra a bytové domy. Naší představou ideální zakázky je spolupráce s klientem od návrhu stavby až po design interiéru, což nám umožní již v rané fázi navrhování stavby přemýšlet o specifických detailech, které se vizuálně projeví v interiéru.

Ve svém portfoliu máte kromě bytových interiérů také realizace několika obchodů. Čím je specifický jejich design?
Při řešení interiérů komerčních prostor je nutné postupovat odlišným způsobem než u privátního bydlení. Používá se vizuálně silných prvků, které přilákají zákazníka, lehce odosobněných, jelikož na sebe nemá vázat konkrétní osobu, nýbrž specifickou cílovou skupinu lidí.

Do jaké míry má interiérový designér volnost ve využití vlastních nápadů při navrhování obchodních prostor? Nesvazuje vás požadavek vyjádření identity obchodní značky?
Branding jako takový je pro nás základní vodítko při navrhování komerčního inte­riéru. V případě konceptu showroomů pro IBM/Lenovo sehrála hlavní roli reklamní kampaň, která v tu dobu komunikovala právě přechod od IBM na Lenovo. Jednotlivé texty z kampaně jsme využili jako hlavní motto interiéru a podtrhli tak jejich význam. Vytváření identity nás zpravidla nesvazuje, spíše inspiruje.

V některých případech marketingové zadání chybí a klient se spolehne na náš přínos. Příkladem může být projekt sportovního centra v Harrachově v nově vzniklé zástavbě s popisným číslem 007, což k nápadu použít ikonu Jamese Bonda přímo vyzývalo. Tento nápad se naopak zpětně promítl do klientovy marketingové komunikace. Poměrně často také spolupracujeme v oblasti komerčních interiérů s grafickými týmy, které jsou lépe schopny dotáhnout naše představy do finální podoby. 

Co všechno jste museli promýšlet například při návrhu butiku pro módní návrhářky Hanu Havelkovou a Radku Kubkovou?
Úskalím tohoto projektu byl poměrně malý prostor, který jsme měli k dispozici. Bylo nutné vměstnat do něj požadované provozní řešení. Vzniklo tak atypické řešení ve formě průchozí kabinky, která zabezpečila požadovaný prostor na zkoušení, optické dělení místnosti i požadovaný vizuální akcent. Jinak spolupráce s lidmi, kteří vnímají design jako Radka s Hanou, je vždy příjemná.

Co vás na navrhování interiérů obchodů baví?
Vzhledem k tomu, že většina zakázek je pro privátní klientelu, tak vnímám komerční interiéry především jako drobné rozptýlení. Hlavním cílem designu komerčního interiéru je zaujmout, takže se nabízí možnost více experimentovat, používat atypické materiály a pracovat s větším rozpočtem než v soukromém sektoru. Odlišně přistupujeme i k používání materiálů, protože prostor, který je zatížený dennodenním provozem s pohybem mnoha návštěvníků, musí být z úplně jiných materiálů než privátní prostor, který užívá jedna rodina.

Jak se tedy konkrétně liší od obytných prostor, v nichž člověk žije?
U soukromého interiéru se jedná o zcela odlišný fenomén. Nejde o to na první pohled zaujmout, ale o vytvoření prostředí, které bude na klienta působit po dlouhou dobu a bude navozovat příjemnou atmosféru. Formálně dokonalý, z hlediska designu propracovaný prostor by se mu v tomto případě velmi rychle okoukal. Dalším a podstatným rozdílem je fakt, že každý takovýto prostor je šitý klientovi na míru. Vyhovuje jeho specifickým potřebám a vzniká ve vzájemné spolupráci s architektem. Výsledkem by mělo být řešení, které klientovi stoprocentně vyhovuje, ale nemusí ho nutně docenit jeho okolí. Naopak. Každá zakázka by měla být svým způsobem jedinečná a vyhovovat pouze potřebám toho, kdo si ji objednává.

Významný americký kritik umění Hal Foster ve své eseji Design a zločin hovoří o světě totálního designu, ve kterém se vše chápe jako design. Designované musejí být naše domovy, tváře i geny. Jak vnímáte skutečnost, že design interiéru vlastně jako by vyrábí identitu jeho obyvatel či zákazníků? Souhlasíte s tím?
V případě, kdy si k realizaci přizvete architekta, který to myslí se zakázkou opravdu vážně, tak je tomu přesně naopak. Zakázka vzniká ve vzájemné spolupráci a po dlouhých debatách o tom, co je pro ­klienta důležité. Vzniklý prostor je tak spíše projekcí klientova vnitřního rozpoložení nežli výsledek rozmařilých gest designéra.

Od partnerů ASB

Bilance pilotních projektů FENIX Group je zcela jednoznačná

Technické řešení zaměřené na zvýšení úspor tepla v tepelných napáječích a ve větších dimenzích tepelných sítí

Když Umberto Eco popisuje Milánský obchodní veletrh, všímá si, že pro diváka je to veliká podívaná, kde zboží téměř ztrácí svou konkrétní indivi­dualitu a mění se v hymnu o nadbytku a o štěstí spotřeby a výroby. Každý obchod – butik nebo showroom – vlastně také nabízí podívanou a slibuje naplnění touhy. Jak vidíte tento konzum podporující aspekt vaší práce?
Odsoudit konzumní společnost a její neustálou touhu vlastnit něco nového, ­neokoukaného by pro nás bylo stejné, jako chtít po majiteli baru, aby odsuzoval alkoholiky. Nás tato touha živí.

Kromě interiérů jste autory několika architektonických návrhů, se kterými jste se účastnili různých soutěží. Zaujala mě vaše účast ve finále mezinárodní soutěže The Grand Egyptian Museum v Káhiře, kde jste před pěti lety získali ocenění High Honorable Mention Price. Na jakých architektonických projektech jste ještě pracovali a co vás láká na tom zkusit si občas něco jiného než interiéry?
Rádi bychom od klientů získávali drobné, ale kompletní zakázky. Ideálním příkladem je rezidenční bydlení, které nám klient nechá zpracovat od prvotního konceptu až po detailní finesy v interiérech. Pokud dělá jeden tým návrh celého domu i jeho interiér, tak je to ve finále vidět. Velmi často přebíráme zakázky ve fázi hrubé stavby, což také není špatné, ale ideálem je být u zakázky úplného začátku.

K první části otázky. Zmíněná soutěž byla sice velmi zajímavá, ale pravděpodobně poslední, které jsme se kdy zúčastnili (smích). Abyste mohli soutěžit, potřebujete buď velký pracovní tým, ze kterého můžete určitý segment vyčlenit, aby se soutěži věnoval, a dotovat jej ze svého, anebo najmout čerstvé absolventy škol a nechat je to dělat za pakatel, případně nebo zcela zdarma.

Kateřina Kotalová
Foto: Martin Zeman

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.