Apartmán v Barceloně „před a po“
Galerie(15)

Apartmán v Barceloně „před a po“

V nejstarší části Barcelony, známé jako Born, se nachází budova ze 13. století, která učarovala mladé ženě z Itálie natolik, že se rozhodla zde zakotvit a vytvořit v jednom z bytů svůj nový domov. A protože je profesně spjata s módou, přála si vdechnout starobylé nemovitosti nový život.

Původní dispozice čítala tři ložnice – dvě obrácené směrem do ulice a jednu situovanou v blízkosti vstupního prostoru. Obývací pokoj s kuchyní byl směrován do stinné části pozemku. Toto nepraktické uspořádání mělo být proto zcela změněno, ovšem s tím, že veškeré přednosti historických prostor se čtyřmetrovými klenutými stropy, obrovskými okny a silnými stěnami zůstanou zachovány. Byly tedy zbourány všechny původní příčky, kolem nově vytvořené ložnice zůstala pouze jedna silná konstrukční stěna.

Elegantní a chytrá vestavba

Ústřední částí návrhu a jedinou nově přidanou hmotou je hluboká úložná skříň, vyrobená na zakázku, která tvoří vstup do obývacího pokoje a mění současně halu v elegantní šatnu. Tento úsporný vestavěný úložný prostor má svou hmotou zdůraznit monumentalitu proporcí nově adaptovaného bytu. Tmavě modré skříně, imitující obklady kazetových stěn a stropů, byly navrženy tak, aby pojaly nejen oděvy, ale také sportovní vybavení a doplňky, stejně jako předměty spojené s domácností.

Lakované panely skrývají také přímý vstup do ložnice z haly od hlavního vchodu, tento vchod však svou nenápadností zachovává soukromí a nezávislost dané místnosti. Mimo to je ložnice také přístupná dvoukřídlými dveřmi o výšce 2,5 m z kuchyně. Ty svou barvou a výškou odpovídají dveřím v jakoby vyříznutém velkorysém otvoru ve vestavěné stěně, která spojuje obývací pokoj se vstupní zónou a současně skrývá dveře skříní, umístěných po obou stranách otvoru.

Historie s modernou

Ve hmotě vestavěné skříně je vedle vchodu umístěn ještě 1,2 metru vysoký průhled z haly do obývacího pokoje, a to přesně naproti oknu, které bylo původně zakryto, ovšem nyní opraveno a znovu funkční. Topení pod ním je utajeno za zakryto ozdobným krytem, vyrobeným na míru. Obytný prostor, spojující obývací pokoj s jídelnou a kuchyní, využívá světla dvou velkých balkónových oken, jež zdobí původní zrenovované okenice.


V této místnosti byly také původně falešné stropy, jejichž odstraněním byly odkryty staré katalánské dřevěné trámové stropy s klenbami. Zůstaly samozřejmě zachovány a kvůli prosvětlení bytu jsou natřeny na bílo.

Kuchyně je otevřená do prostoru, opticky ji odděluje zaoblený ostrůvek – mycí centrum s dřezem a myčkou na nádobí, který ovšem může sloužit i jako neformální posezení třeba při snídani. Dominantou kuchyně je bezesporu obloukovitá hmota v korálové barvě, která ukrývá toaletu pro návštěvy.

„Požadavkem klienta byla totiž toaleta pro hosty oddělená od hlavní koupelny a ložnice,“ vysvětlují autoři návrhu. „Jako jediné možné řešení se jevilo její umístění do samostatné hmoty, umístěné v prostoru v kuchyně, v dostatečné návaznosti na všechny sítě. Vložený kvádr v plné výšce místnosti by však příliš uzavřel tento prostor, opticky by se také snížila výška místnosti. Oblouk, který se téměř dotýká stropu, zachovává jak světlost místnosti, ale navíc prostor také odlehčuje.“ Motiv oblouku je pak znovu použit na již zmíněném kuchyňském ostrůvku a také na obkladu zadní stěny kuchyňské linky.

Dokonalost v harmonii

Zajímavé je barevné ladění celého obytného prostoru – základem jsou pastelové barvy, které převažují v obývací části. Bílá s akcenty růžové, petrolejové a šedé jí dávají jemný, až půvabný vzhled. Vestavěný nábytkový blok ve zdánlivě nepatřičné tmavě modré sváží se zbytkem místnosti růžové plochy. V kuchyni přidali architekti k bílému základu a pastelovým odstínům šedé a růžové navíc kombinaci sytější jasné šedé a korálové barvy. Kuchyně je přece místem jídla, tepla a energie.

Za pozornost stojí také osvětlení v bytě. Minimalistické koule nebo svítidla podlouhlého oblého tvaru jako by vystoupily z českých domácností 50. a 60. let minulého století. Pro dnešní dobu ovšem už ne „obyčejné“, ale opět svou jednoduchostí ve skutečnosti dokonalé a elegantní. Kdo je zachoval, má dnes poklad…

Návrh a realizace: Andrea Serboli and Matteo Colombo, CaSA

Foto: Roberto Ruiz, www.robertoruiz.eu
Text: Daniela Bartošová