Architektura – věc veřejná?

V zemích Evropské unie už delší dobu rezonuje problematika politiky architektury a potřeba existence zásad národních politik architektury nejen v rámci členských zemí. Definici termínu i souslednost kroků směřujících k prosazování vnímání architektury jako věci veřejného zájmu společnosti předeslal prezident Evropské rady architektů (ACE) Juhani Katainen v rámci Evropského fóra politik architektury (Praha 16.–18. 4. 2009).

Evropská rada architektů (ACE), jež byla založena v roce 1990, je institucí zastupující architektonickou profesi v Evropské unii. Její členskou základnu tvoří registrovaní členové národních profesních architektonických organizací všech 27 členských států Evropské unie a také Norska, Švýcarska a kandidátských zemí.

Prostřednictvím svých členských organizací tedy zastupuje více než 480 000 architektů. Posláním ACE je zasadit se svou činností o lepší porozumění ekologickým a kulturním hodnotám, podporovat nejvyšší standard ve vzdělávání a v architektonické praxi a brát v úvahu veřejný zájem a ochranu spotřebitele. Jejím mandátem je zabezpečení a podpora nezávislosti a integrity této profese v EU, jakož i hledání konsenzu mezi členskými organizacemi tam, kde je to možné, směřujícího k zavedení společných principů jednání ve všech věcech relevantních dané profesi v EU, a informování evropských institucí v Bruselu a jinde o těchto principech. Tyto principy jsou stanoveny Sněmem členských organizací, který se schází dvakrát do roka.

Architektura – věc veřejného zájmu?
Architektura je věcí veřejného zájmu a tato skutečnost se odrazila v řadě úředních dokumentů, z nichž významnou je směrnice Rady Evropské unie a Evropského parlamentu o uznávání profesních kvalifikací, jež uvádí v 19. bodě odůvodnění:
„Architektonická tvorba, kvalita budov a jejich harmonické zapojení do okolního prostředí, respekt vůči přírodní a městské krajině a vůči veřejnému a soukromému majetku jsou věcí veřejného zájmu.“

ACE zastává názor, že je zapotřebí ustavit a dodržovat potřebný rámec pro to, aby se aspekty veřejného zájmu v architektuře mohly projevit a zviditelnit ku prospěchu všech. Právě z těchto důvodů Rada sestavila společné zásady jednání a doporučení, která ve spolupráci se svými členskými organizacemi budou prosazovat u kandidátů v nastávajících volbách do Evropského parlamentu, v novém Evropském parlamentu a nové Evropské komisi.

Kvalita jako primární kritérium
Prvořadým cílem je zabezpečit, aby zakázky v oblasti stavebnictví byly posuzovány podle kvality. Je nezbytné zajistit, aby postupy užívané ve výběrových řízeních na budovy a veškeré stavby, které utvářejí architektonické prostředí, zejména ty projekty, které jsou financovány z veřejných zdrojů, byly navrženy a aplikovány tak, aby byly vybírány ty nejkvalitnější návrhy, jež respektují principy udržitelnosti, architektonické kvality a analýzy nákladů životního cyklu. Zadavatelé veřejných zakázek si musejí být vědomi skutečnosti, že ve vztahu k architektonickému prostředí musejí být upřednostňována ta ekonomicky nejvýhodnější výběrová řízení, která berou v úvahu také kritéria kvality. Dále je zde potřeba přijmout odpovídající normy včetně včasné revize Směrnic o veřejných zakázkách, aby bylo zajištěno, že trh architektonických služeb zůstane otevřený hře za stejných pravidel, zejména inovativním a novým talentům v oboru.

ACE si povšimla sklonu některých členských států EU k zobecňování využívání modelu partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) při výběrových řízeních na stavby. ACE se domnívá, že tento sklon ukazuje chybné používání principů PPP, neboť tyto modely výběru zakázek se hodí spíše na projekty v oblasti infrastruktury. K dispozici je dostatek dokladů o protikladných a záporných důsledcích, jež plynou z nadměrného používání PPP a jiných přístupů, které nezaručují nezávislost architekta nezbytnou k tomu, aby mohl hájit obecný zájem.

Obecně vzato, ACE zastává názor, že je nutné zaujmout pozitivnější postoj k regulativnímu prostředí architektonické profese a k podmínkám architektonické praxe tak, aby byla vzata v potaz, ve veřejném zájmu, specifická povaha architektonických služeb a jejich zásadní dopad na zdraví a blahobyt celé společnosti, a aby současně nedocházelo k porušování základních principů Evropské unie.

Architektura pro kvalitu prostředí
Cílem je vytvořit odpovídající podmínky pro zlepšení kvality prostředí pro život v Evropě. Zaujetí integrovaných a holistických přístupů, jež berou v úvahu více než jen ekonomické a technické aspekty, tak aby byly zahrnuty společenské a kulturní rozměry, představuje pro Evropskou unii jedinou cestu, pokud má dosáhnout politických cílů, jež si vytýčila směrem ke kvalitě a udržitelnosti architektonického prostředí. Pouze tak může naplnit legitimní očekávání společnosti a budoucích generací ohledně lepší kvality života.

Evropská rada architektů ACE spatřuje akutní potřebu propracování a rozvíjení těch společných zásad, politických závěrů a prohlášení, která souvisejí s architekturou a architektonickým prostředím a byla přijata v průběhu posledních let na evropské úrovni tak, aby z nich plynoucí doporučení byla skutečně integrována do společných zásad Evropské unie a její legislativy a aby dále podporovala jejich efektivní přenos do členských států EU.

Je potřeba rozvíjet nové přístupy a metodologie, které budou popisovat a měřit kvalitu architektonického prostředí ve všech jeho rozměrech tak, aby institucím vypisujícím výběrová řízení a orgánům veřejné správy mohly sloužit coby nové nástroje a kritéria při posuzování kvality a udržitelnosti projektů.

Evropská komise, členské státy EU a orgány veřejné správy musejí přijetím a implementací koherentních a dobře promyšlených architektonických zásad zabezpečit, aby si ti, kdo rozhodují na všech úrovních a širší veřejnost vůbec, uvědomovali pozitivní přínos, který architektura může mít pro jejich běžný život, a aby usilovali o podporu celkové kvality a udržitelnosti architektonického prostředí.

Je zapotřebí uskutečnit myšlenky Evropského plánu hospodářské obnovy tím, že budou sektoru stavebnictví, a tedy i specifické architektonické profesi poskytnuty potřebné zdroje k dosažení Strategického výzkumného plánu. Ten se váže zejména k energetické úspornosti budov, která umožní vývoj inovací nezbytných k dosažení cílů EU, zejména s ohledem na již existující zástavbu a architektonické dědictví obecně.

Vzdělávání a kvalifikace architektů
Rozvinout sbližující přístup pro zabezpečení odpovídající úrovně kvalifikace architektů. ACE je přesvědčena, že je nezbytné zajistit, aby ti, kdo poskytují architektonické služby, ovládli nezbytné dovednosti a zkušenosti úměrně úloze, která má hluboký dopad na společnost a současně zaručuje vysokou úroveň kvality služeb a ochranu koncového spotřebitele. Proto ACE požaduje brzkou revizi Směrnice o uznávání profesních kvalifikacích tak, aby bylo minimální požadované vzdělání u architektů změněno ze čtyř na pět let (nebo ekvivalent v kombinovaném studiu). Toto akademické studium by mělo být doplněno obdobím dvou let kvalifikační odborné praxe před tím, než by se osoby mohly stát nezávislými architekty.

Úroveň kvalifikace je též relevantní ve vztahu ke globalizaci obchodu, zejména v době, kdy je urychlován proces jednání o vzájemném uznávání architektonické kvalifikace, a navíc též o smlouvách o poskytování architektonických služeb, který probíhá v kontextu existujících a pokračujících obchodních jednání mezi EU a rozvojovými zeměmi a regiony. Cílem ACE je v těchto jednáních otevřít, skutečně recipročním a ekvivalentním způsobem, nové trhy architektům Evropy a mimo ni, pro současnost a budoucí generace.

Efektivita struktur
Dalším z cílů organizace, jež by měl být prosazován na globální i regionální úrovni, je revize institucionální struktury tak, aby bylo dosaženo větší efektivity. Pro Evropskou radu architektů je žádoucí zabezpečit, aby struktury Evropské komise, Evropského parlamentu a další relevantní instituce, byly schopny reagovat na výzvy, jež s sebou přináší cíl dosažení skutečně udržitelného rozvoje. A to stanovením způsobu, jak se budou otázky architektonického prostředí a příbuzné otázky řídit a koordinovat v rámci působení Evropské komise tak, aby bylo možné aplikovat integrovanější a holističtější přístup v politickém a legislativním rozvoji v tomto oboru. Hledíc do budoucnosti, ACE požaduje zejména, aby nadále existovala parlamentní skupina Urban-Logement Intergroup.

Závěr 
ACE je pevně přesvědčena, že její prohlášení společných zásad a doporučení 2009 představují vyvážený soubor poselství, která mohou být pohotově uchopena novým Evropským parlamentem a Evropskou komisí, a věří, že její žádosti naleznou odezvu tak, aby se podmínky Evropských občanů radikálně zlepšily v nastupujícím pětiletém období.

Juhani Katainen

Autor je architekt, prezident Evropské rady architektů (ACE).

Článek je upravenou verzí příspěvku J. Katainena, který odzněl v rámci konference Evropské fórum politik architektury (EFAP), které se uskutečnilo 16.–18. dubna v Praze.  Kromě vzdělávacích systémů a představení zahraničních výukových programů v oblasti architektury byla pozornost věnována také zadávání veřejných zakázek, ochraně kulturního dědictví, příkladům udržitelného rozvoje měst či vzniku center architektury.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.