asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

O festivalu reSITE s Milotou Sidorovou

06.05.2013
„Krajinářská architektura je služba,“ říká Milota Sidorová, jedna z organizátorů mezinárodní konference a festivalu reSITE, jenž se letos v Praze odehraje již podruhé. Cílem této akce je ukázat pozitivní příklady koncepčního urbanismu a představit možnosti řešení problémů, které přináší rozvoj měst a které se dají stihnout i během jednoho volebního období.
Vloni v květnu proběhl první ročník mezinárodní konference a festival reSITE, které se zabývaly otázkou, zda může kolaborativní design zlepšit městská nábřeží, veřejná prostranství a mobilitu. K čemu jste dospěli?
Chtěli jsme s Martinem Barrym zjistit, jak lidé rozumějí pojmu krajinný urbanismus, krajinářská architektura. Dalo by se říci, že je to služba – reflektuje environmentální podmínky, ve městech, jako je například New York, se soustředí na to, jak se vyvarovat živlů (hurikán Sandy), na dostatek vody, vhodné klima. Ale samo plánování nestačí, je třeba zapojit obyvatele a municipalitu, která to musí zvolit za své téma. A samozřejmě je zapotřebí financí, tedy developerů. Designem se celý ten proces spojuje, například ve veřejném prostoru.

A měl loňský ročník nějaké pokračování? Praktický dopad?
Ano, myslím, že jsme něco změnili, ale je to dlouhodobý proces. Například na konferenci sice nepřišli lidé z pražského magistrátu, ale velký počet politiků z městských částí. Dostávali jsme také mnoho nabídek, aby se reSITE uskutečnil i v jiných městech – Brně či Ostravě. To nás vedlo k ještě větší propagaci urbanismu a pozvali jsme také zástupce všech krajských měst i zástupce samosprávy na Slovensku. Konference by měla sloužit jako návod, jak zacházet s veřejným prostorem a jak to dělat během jednoho volebního období, tedy čtyř let.

Budou tedy mezi přednášejícími i zástupci měst?
Mezi přednášejícími budou právě lidé, kterým se už něco podařilo zrealizovat v našich podmínkách. Je to například Jan Farský ze Semil, Pavel Janšta z Vodňan, jeden z přednášejících také představí projekt nazvaný Trenčín si ty, který řeší územní plán participativní metodou. Takže kromě projektů zahraničních – newyorských, rotterdamských – chceme ukázat i to, co se podařilo u nás.

Letos v červnu proběhne druhý ročník festivalu reSITE. Co bude jeho tématem? Čím se bude lišit?
Touto otázkou jsme se zabývali s naším novým členem Osamu Okamurou, který s námi spolupracuje díky grantu od nadace Vodafone v rámci programu Rok jinak. On byl naším pojítkem se středoevropskou scénou, protože první ročník organizoval zahraniční tým. A spolu s ním jsme hledali motiv letošního ročníku a zvolili jsme téma metropole v centru a nekonečných zdrojů.

Můžete tyto okruhy přiblížit?
My jakožto střední Evropa jsme ve specifickém prostředí, v jakémsi vakuu – nejsme tak bohatí a vyspělí jako Západ, ale nejsme ani jako Východ. Máme možná trochu krizi identity. Ani naše města nejsou klasickou metropolí. Jsou menší, mají vlastní problémy. Takže téma metropole v centru (v centrální Evropě) bude odrážet tuto specifičnost. Nekonečnými zdroji máme na mysli lidi. V každém městě, kde se pohybujeme, je skupina aktivistů, uvědomělých občanů, neziskovek, kterým není lhostejný veřejný prostor a městské ulice. Takže je jen otázkou času, kdy se tito lidé začnou spojovat a témata se budou řešit masově.

Jaké jsou největší problémy českých měst?
Vše závisí na samosprávě, někdy nám však chybí inovativní vedení města, které chápe, že město potřebuje mít strategii rozvoje, transparentní procesy, promyšlený územní plán. Ovšem možná ani územní plán nepotřebujeme, neboť je příliš rigidní na to, jak rychle se mění naše města. Také se velmi liší to, jak funguje hlavní město a jak ta menší, tzv. druhá města, která nemají tolik kapitálu a mediální pozornosti. Budeme řešit, co s městy, která se už nestavějí na zelené louce a je třeba stimulovat je zevnitř – designem, kulturou atd.

A už máte jasné odpovědi na tyto ­otázky?
Jedna odpověď jednoznačně spočívá v diverzitě, kterou v rámci konference nabízíme. Na rozdíl od minulého roku, kdy jsme měli čistě komunitní nebo developerské fórum. Teď se uskuteční více velmi promyšlených diskusí se zástupci developerského sektoru, objeví se tam někdo z banky, architekt, zástupce neziskového sektoru a vždy to povede neutrální zahraniční moderátor. Z toho je vidět, kolik různých názorů vstupuje do rozvoje města a že ten technokratický není nutně ten správný. To je jedna z odpovědí, která – v to doufáme – spustí lavinu dalších odpovědí.

Co ještě připravujete vedle těchto ­diskusních fór?
Dvoudenní konference bude mít rozmanitou dramaturgii, připravili jsme mnoho formátů – od klasických přednášek přes diskuse až k pětiminutovým rychlovkám téměř televizního formátu nazvaným Městský kombajn, kterým žneme ty nejlepší nápady. Jsou takovými vizuálními kuchařkami, které ukazují, co pozitivního se dá stihnout za čtyři roky v našich městech. Druhá linie nabídne veřejné akce, neboť je důležité vzdělávat veřejnost a nabídnout jim možnost se k této problematice vyjadřovat.

Veřejná část se bude opět odehrávat v centru Prahy?
Letos jsme se rozhodli postavit v rámci reSITE pavilon, který by měl stát na pražském nábřeží. Měly by se v něm odehrávat různé kulturní akce. Zároveň jsme rádi, že tento víkend bude kulturně nabitý, protože se bude odehrávat i hudební festival United Islands. V této době tak bude možné vidět, jak skutečně může žít město jinak. Jsme asi jediný festival ve střední Evropě, který zmiňovaná témata řeší na vysoké odborné úrovni a zároveň drží formu veřejného festivalu.

Je česká veřejnost ochotná aktivně usilovat o změny?
Myslím si, že ano. Roste počet organizací, které se chtějí zapojit do plánovacích procesů. Otázkou je, jak na to. Musíte být chytřejší než systém. Někdy stačí umístit do veřejného prostoru lavičku, kam si lidé sednou a začnou o tom veřejném prostoru přemýšlet a mít k němu vztah. Není třeba nutně chodit na zastupitelstvo. A buďme k sobě upřímní – na zastupitelstva nikdo nechodí, protože jejich struktury jsou nepřehledné a nedůvěryhodné. My se snažíme lidi aktivizovat na všech polích, ať už jsou z neziskových organizací nebo běžnými občany.

Minulý ročník přivedl do Prahy osobnosti, jako jsou Craig Dykers ze Snohetty, Reinier de Graaf z OMA, Jan Gehl či Janette Sadik-Khan, vedoucí odboru dopravy New Yorku. Kdo bude přednášet letos?

Budeme mít celkem kolem šedesáti řečníků. Bude mezi nimi Adrian Benepe, což je bývalý ředitel oddělení městských parků v New Yorku, představitel samosprávy, který se od svých šestnácti let věnuje problematice veřejných prostorů. Očekáváme, že ve své klíčové přednášce rozebere, proč se New York rozhodl investovat do veřejných prostorů, zelené infrastruktury a parků.

Zástupcem druhého sektoru – designu – je Winy Maas z nizozemského ateliéru MVRDV, dalším bude James Corner, jeden z autorů newyorského projektu Highline, který bude zástupcem krajinářské architektury. Jednání probíhají i s profesorem ekonomie Paulem Romerem z newyorské univerzity, který bude zástupcem čtvrtého sektoru.

Bude tu také mnoho politiků, architektů ze střední Evropy, z Německa, Holandska atd.

Milota Sidorová (1986)
Studovala krajinnou architekturu, grafický design, filmovou produkci, urbanismus, sociální výzkum a mana­gement lidských zdrojů na různých školách v Evropě a Asii. Všechny tyto zájmy se setkaly v tématu města – v roce 2011 se během univerzitní stáže v Praze přidala k ame­rickému krajinnému architektovi Martinu Barrymu a začali s projektem reSITE, kterému se věnují nadále. V roce 2012 získala Fulbrightovo stipendium ke studiu oboru urbanismus v New Yorku.

TEXT: KATEŘINA KOTALOVÁ
Foto: ZUZANA VAJDOVÁ

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media