asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Helmut Jahn a jeho zaostřující se špice

28.09.2009
„Každá budova je prototypem,“ prohlásil kdysi architekt Helmut Jahn a zdá se, že přitom myslel především na své stavby. Co objekt, to originalita, a i když se některé objekty podobaly, například One Liberty Place ve Philadelphii a Messeturm ve Frankfurtu, šlo o logiku rozvíjení stylového výrazu a přiměřených tvarů. Ale i to je postmoderna, která našla v Jahnovi svého skvělého propagátora. Pravda, ne každý jeho výsledek byl přijat s bezmezným nadšením, ale jeho mrakodrapy jsou architektonickými ikonami přelomu 20. a 21. století.
Ať tak či onak, dnes 68letý Helmut Jahn patří podle American Institute of Architects mezi nejvlivnější žijící americké architekty a chicagská kancelář Murphy/Jahn patří svým ročním obratem mezi dvacet špičkových architektonických firem na světě.  

Cesta vzhůru
Pro rodáka z bavorského Norimberku byla cesta k architektuře a stoupání v profesionální kariéře téměř předurčená. Nebylo pochyb, že v Dürerově městě vyrůstá další člověk, který by rád měnil tvář města a život lidí. Technickou univerzitu v Mnichově absolvoval v roce 1965 a vzápětí mu bylo Německo příliš malé.

Jeho další životní cesta celkem přirozeně vedla přes „louži“ do Chicaga, kde si vzdělání rozšířil na Illinois Institute of Technology (IIT). Škola byla tehdy pod velkým vlivem estetiky Miese van der Rohe a jeho následovníků. Jahn si osvojil geometrické formy svého velkého krajana, ale tak výrazný talent nemohl zůstat jen při napodobování vzorů.

Vlivná škola otevřela mladému architektovi dveře do renomované kanceláře C. F. Murphy Associates. Jeho přímý nadřízený, architekt Gene Summers, právě navrhoval nové McCormick Place v Chicagu a Jahn se rychle zorientoval ve světě velké architektury. Po spolupráci na menších projektech přišla v roce 1977 první velká autorská výzva, kterou byl Xerox Center v Chicagu. Jeho výška 152,5 m se promítla do 45 poschodí ze skla, hliníku a betonu, a když ji v roce 1980 dokončil, přinesla mu první aplaus na otevřené scéně. 

Před Jahnem se objevily nové cíle. Svou tvorbu začal vystavovat na prestižních akcích po celém světě, univerzity se předháněly nabídkami na přednášky, zúčastňoval se práce při vyhodnocování významných světových architektonických soutěží. Mohutná vlna nových uměleckých tendencí ho unášela stále vpřed. Helmut Jahn šel s neomylnou intuicí za svým cílem, ale jak později přiznal, „jeho rané práce byly občas výsledkem šťastné shody náhod, která ho nakonec dovedla k úspěchu“. 

Cesta vzhůru pokračovala. V roce 1983 mu zakladatel kanceláře Charles Murphy (1890 – 1985) svěřil budoucnost firmy. Zanedlouho však přece jen přišel šok, který má název State of Illinois Center. 

Flash Gordon v postmoderně
Objekt State of Illinois Center na chicagské Randolph Street byl dokončen v roce 1985, přičemž o osm let později změnil svůj název, protože byl nově věnován bývalému guvernérovi státu Illinois Jamesi R. Thompsonovi. Během otevření této ústřední instituce města však nezažil žádnou slávu, naopak, sebevědomého architekta zasáhla vlna odmítnutí a negace. 

Helmut Jahn totiž již v té době naplno prosazoval svou koncepci postmoderny, v níž kombinoval americkou tradici s evropskými kontexty a vlastními ambicemi, přičemž to vše osazoval do skla, hliníku a betonu. Největší porci spektakulárnosti však předvedl v obrovském centrálním atriu, které jistý kritik přirovnal ke kosmické lodi ze sci-fi. I proto si získala posměšný název Flash Gordon – podle známého komiksového hrdiny – což podpořila i jeho růžová a modrá barva. Jahn prožíval přibližně to, co architekti Richard Rogers a Renzo Piano se svým pařížským Centre Georges Pompidou.

Z této budovy se však časem stal symbol high-tech architektury, avšak centrum v Chicagu zanechalo pouze rozpačitý dojem ze stavby, která v začátcích měla uvnitř značné problémy s nadměrným horkem. Prakticky neexistující klimatizace způsobila, že vzduch byl nedýchatelný a Jahn musel přehodnotit své přístupy. 

Pravděpodobně to byla i jeho tehdejší tvrdohlavá koncepce postmoderny, která se často zvrhávala do exhibice tvarů, přičemž funkce zůstávala až na třetí koleji. A tato příchuť je u něho patrná dodnes. Pokud příliš „neuletí“ a tvar modeluje spolu s funkční dispozicí, logikou konstrukce a materiálovou harmonií, výsledek patří do světové ligy. Zazní-li hlas architektovy samolibosti, nepřejícníci získávají argumenty. Lze však souhlasit s Johnem Zukowským, kurátorem architektury na Art Institute of Chicago, že „i velcí architekti mají právo na omyly, nesmějí být však fatální a musejí se z nich umět poučit. Helmut Jahn nikdy neudělal tutéž chybu dvakrát po sobě. I proto je tak vlivný.“ 

Zaostřování tužky
Z perspektivy dnešního pohledu je možné říci, že Helmut Jahn „vystoupil na svou první osmitisícovku“ na přelomu 80. a 90. let minulého století. Úctyhodné výšky dosáhl na obou březích Atlantiku. Začalo to One Liberty Place ve Philadelphii (výška 288 metrů), pokračovalo Cityspire v New Yorku (248 metrů), Bank of America Tower v Jacksonville na Floridě (188 metrů), Two Liberty Place ve Philadelphii (258 metrů ) a vyvrcholilo věží Messeturm (Veletržní věž) ve Frankfurtu nad Mohanem (257 metrů). Při chronologickém srovnání těchto staveb je zřetelná ambice v precizování tvaru mrakodrapů a stále elegantnější zaostřování špice mrakodrapu do tvaru tužky. Je to i vyvrcholení Jahnovy varianty postmoderny, která v budově Messeturm působí, jakoby navracela styl art deco.

Jedním dechem je třeba ale dodat, že Messeturm (1991) má i své stylové soupeře postavené přibližně ve stejné době. Uveďme alespoň Key Tower v Clevelandu od architekta Césara Pelliho (1991) a budovu Bank of America Plaza v Atlantě vytvořenou kanceláří Kevin Roche/John Dinkeloo & Associates (1992). Teoretici architektury tyto počiny však hodnotili jako celkový postmoderní návrat k archetypům mrakodrapů v New Yorku – Empire State Building či Chrysler Building – a nikoli jako vzájemné vykrádání nápadů. 

Budova Messeturm přinesla do Evropy novou ikonografii a pro město na řece Mohan definitivní přívlastek „Mainhattan“. ­Jahnova věž byla až do roku 1997, kdy ji převýšila nedaleká centrála Commerzbank od Normana Fostera, nejvyšší stavbou v Evropě. Ke stavebním zajímavostem patří, že do jejích 6 metrů hlubokých základů nalili beton, který ve své době držel světový rekord v kategorii nejdéle souvisle nalitého betonu. Messeturm má v přízemí rozměr jen 41 x 41 metru, což budí dojem štíhlosti linie i při 63 poschodích. Samotná vrcholová pyramida má výšku 36,3 metru.

Helmut Jahn ve své budově Messeturm předvedl excelentní zvládnutí záměru – proměnil parcelu určenou pro tisíce metrů kancelářských prostor ve funkční objekt, který navíc vytvořil dominantu v panoramatu jednoho z nejvýznamnějších veletržních měst na světě. 

Sony Center
Úspěch Messeturmu přirozeně nastartoval zájem Německa o svého slavného rodáka. Nejprve se ozval Mnichov, pro který Jahn navrhl v rozmezí let 1994 až 2003 nové objekty na letišti s přilehlým hotelem Kempinski a Highlight Business Towers. Letiště se stalo centrem zájmu i v Kolíně nad Rýnem a pro bývalé hlavní město Německa Bonn navrhl a zrealizoval výškovou budovu Deutsche Post. 

Největší výzva však přišla z nového hlavního města jeho někdejší vlasti. Berlínské náměstí Potsdamer Platz se koncem 90. let stalo největším staveništěm Evropy a Helmut Jahn tam jednoduše nemohl chybět. „Věděl jsem, kdo bude kolem mě – samá velká jména světové architektury,“ vzpomíná Helmut Jahn. „Samozřejmě, že jsem částečně věděl o jejich návrzích, ale to ještě zvyšovalo náročnost. I já jsem ve svém zadání dostal úplnou svobodu, ale nechtěl jsem se za každou cenu odlišovat. Současně jsem chtěl zapomenout na svou minulost a postavit něco nového.“ A tak vznikl Sony Center.

Jahn skutečně zapomněl na své někdejší rozmary a připravil pevný koncept na trojúhelníkovém půdorysu. Sladil v sobě stavebního inženýra, znalce komerční architektury, experimentátora a vnímavého estéta. Sklo a ocel svázal do jasných struktur, které spolehlivě vytvořily soubor sedmi staveb s kancelářemi, byty, kiny a Domem filmu, restauracemi a evropským ústředím firmy Sony.

Centrálním bodem je oválné Fórum navržené jako veřejný prostor komunikující s okolními ulicemi. Fórum architekt zastřešil konstrukcí, která se stala mistrovským inženýrským dílem.  Na ploše 3 500 čtverečních metrů rozprostřel gigantický deštník ze skla a oceli, který připevnil do jednotlivých bodů po obvodu. Uprostřed má konstrukce výšku 103 metrů (v nejnižších bodech má střecha 77 metrů), přičemž ji sepjal dominantním kruhem a ukotvil tak 600 tun materiálu. Nad 4 tisíci čtverečními metry s restauracemi, kavárnami, obchody a zábavními stánky tak rozložil další fasádu. 

Sony Center se stal výpravnou obrazovkou s množstvím světel, rafinovaných odlesků měnících se během dne a noci a zejména prostorem evokujícím nové zážitky, designem, který maximalizuje komfort a minimalizuje své energetické zdroje. Ročně Sony Center navštíví přibližně 8 milionů lidí a přívlastek srdce Berlína je pro něj více než výstižný. 

Rozum a cit
„Od našich staveb chceme, aby fungovaly jako stroj, který by měl vytvořit příjemné prostředí,“ tvrdí Helmut Jahn a svou vizi stále naplňuje. Navrhuje projekty, v nichž je přítomný racionální úsudek, ale i intuice. V každé stavbě se snaží zanechat otisk intelektuálního náboje. Objevuje nové možnosti pro zvýraznění vizuálních prvků jako prostředků komunikace. Rozum mu pomáhá řešit reálné problémy, intuice zase teoretické a filozofické aspekty konceptu. Ve struktuře svých myšlenek si při navrhování neomylně kreslí půdorys priorit. Prostor, tvar, světlo, barva i materiál a cesta komunikace přes symboly a znaky – to jsou atributy architektonického jazyka Helmuta ­Jahna. „Spolu s kolegy se snažíme vytvářet jednotnou zkušenost,“ říká architekt. „Já se ji vždy snažím uchopit tak, že se na budovu nejprve podívám s odstupem…“ 

Výběr nejvýznamnějších projektů kanceláře ­Murphy/Jahn z let 1974 – 2007 
1974    Kemper Arena, Kansas City, Missouri 
1976    Auraria Learning Resources Center, Auraria Higher Education Center, Denver, Colorado
1977    Saint Mary‘s College Athletic Facility, South Bend, Indiana 
1980    Xerox Center (55 West Monroe), Chicago, Illinois 
1983    First Source Center, South Bend, Indiana,  
1983    11 Diagonal Street, Johannesburg, ­Jihoafrická republika
1984    O‘Hare‚ L‘ Station, O‘Hare International ­Airport, Chicago, Illinois 
1985    James R. Thompson Center, Chicago, Illinois
1986    362 West Street, Durban, Jihoafrická republika 
1986    Oakbrook Terrace Tower, Oakbrook Terrace, Illinois
1987    Park Avenue Tower, New York, New York 
1987    425 Lexington Avenue, New York, New York
1987    United Airlines Terminal 1 at O‘Hare ­International Airport, Chicago, Illinois
1987    One Liberty Place, Philadelphia, Pennsylvania
1987    Cityspire, New York, New York
1988    Wilshire/Westwood, Los Angeles, California 
1990    Bank of America Tower, Jacksonville, Florida
1990    Two Liberty Place, Philadelphia, Pennsylvania 
1991    Messeturm, Frankfurt, Německo 
1993    Hitachi Tower, Singapur
1993    Caltex House, Singapur 
1994    Hotel Kempinski, Mnichov, Německo 
1994    Kurfürstendamm 70, Berlín, Německo
1997    RCID Administration Building, Orlando, ­Florida
1998    Generale Bank Nederland, Rotterdam, ­Nizozemsko
1999    Centrální budova institucí EU, Brusel, Belgie 
1999    Munich Airport Center, Německo
2000    Sony Center, Berlin, Německo
2000    Cologne Bonn Airport, Kolín, Německo
2000    HA•LO Headquarters (v současnosti ústředí Shure), Niles, Illinois 
2000    Neues Kranzler Eck, Berlín, Německo
2002    Kaufhof Galeria, Chemnitz, Německo
2002    Shanghai International Expo Center, ­Šanghaj, Čína 
2002    Bayer AG Konzernzentrale, Leverkusen, ­Německo
2003    Deutsche Post Tower, Bonn, Německo
2003    IIT Student Housing, Chicago, Illinois
2003    Highlight Munich Business Towers, Mnichov, Německo
2004    Horizon Serono, Ženeva, Švýcarsko 
2006    Suvarnabhumi Airport, Bangkok, Thajsko 
2007    600 North Fairbanks, Chicago, Illinois


Ľudo Petránsky
Foto: Creative Commons  

Autor je redaktorem vydavatelství Jaga Group.


Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media