asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Eduardo Souto de Moura v Praze

11.04.2012
S trochou nadsázky by se dalo říci, že práci původem portugalského, ale významem světového architekta Eduardo Souta de Moury v České republice proslavili televizní fotbaloví komentátoři.
V roce 2004, kdy se hrálo fotbalové ­EURO v Portugalsku, patřil jeho svatostánek kopané v městečku Braga k velebenějším programovým bodům šampionátu než lecjaký hráč milionové hodnoty. Není to zdaleka jediný kontakt tohoto tvůrce s fotbalem: v souvislosti s jeho loňskou dekorací – nejprestižnější architektonickou cenou Pritzker Prize – byla zmíněna i de Mourova čerstvá realizace vilového komplexu oslňujícího bílou barvou, již si u něho neobjednal nikdo menší než hvězda portugalského národního týmu a opora slovutného Realu Madrid Cristiano Ronaldo.

Pražská výstava
Zájemci, kteří od 17. března do 29. dubna zavítají do pražské Galerie Jaroslava Fragnera, která výstavu připravila, se však spíše než na opulentní prezentace de Mourových nejlepších realizací mohou těšit na často skromně pojaté hledání ideje, výrazu, řešení a postupné kroky vedoucí ke konečné podobě stavby. Výstava nese název Soutěže 1979–2010 a představuje 50 soutěžních návrhů mapujících 30 let práce tohoto portugalského architekta a jeho ateliéru. Prezentace vznikla díky úsilí a vytrvalosti de Mourových blízkých spolupracovníků André Campose a Pedra Guedes de Oliveiry. V nápadité, minimalistické kompozici nabízí přes tři stovky skic, detailní projekty nejdůležitějších architektonických soutěží, jichž se de Moura zúčastnil, modely, fotografie, videa, plány a další dokumentaci ilustrující tvůrčí proces. Vrcholem výstavy bude přednáška Eduardo Souta de Moury v pražské Betlémské kapli v pondělí 30. dubna.

Hodný pozoru je už předmět výstavy – návrhy do architektonických soutěží. Více než polovina z nich byla vyhlášena mimo Portugalsko, většinu však spojuje téma urbanismu, občanské vybavenosti měst či řešení veřejných prostor nebo mobiliáře. V návrzích se prolínají projekty s kulturní, zdravotnickou, sportovní anebo náboženskou funkcí. Početná je taktéž množina projektů souvisejících s architekturou i urbanismem dopravy.

„Výstava tohoto tvůrce, jenž je ve světě té nejlepší architektury ceněn i pro svou pokoru a skromnost, stvrzuje zájem naší galerie o portugalskou architektonickou scénu. Ta patří k evropské špičce, podobně jako Nizozemsko nebo Dánsko,“ říká Dan Merta, šéf Galerie Jaroslava Fragnera.

Na vzpomenuté stavbě fotbalového stadionu v portugalském městě Braga je možné doložit všechny principy de Mourovy práce tak, jak je charakterizuje spolukurátor výstavy André Campos: „Fascinují jej nové způsoby využití starých materiálů, nové výzkumy v oblasti návrhu všemožných nepravidelných architektonických objemů (…) Jeho architektura vyjadřuje reflexi, kulturu, posedlost specifickými tématy, tvrdou práci a srovnávací analýzu, výpravu za pracemi a teoriemi jiných architektů. Řešení projektu je také hra, hádanka, problém, který je třeba vyřešit.“
 
Inspirace krajinou, skálou i pohyby země
V případě stadionu v Braze de Moura neváhal strávit delší čas studiem akustiky řeckých amfiteátrů (mezi kopanou a divadlem je mnohem více paralel, než by se mohlo zdát, a i Realu Madrid se přezdívá Bílý balet), nechal se inspirovat lanovými lávkami jihoamerických Indiánů, stavbě vtiskl i zneklidňující výraz evokující pohyb zemských desek při zemětřesení. Autor vycházel ostatně z působivého okolí stadionu – bývalého lomu.

Zasloužený respekt architektů i klientů a sympatie veřejnosti si de Moura získal i za další své realizace: stanice metra v Portu, červené homole Muzea Pauly Rego v Cascais, konverzi cisterciáckého kláštera Santa Maria do Bouro, rekonstrukci Muzea de Grao Vasco ve Viseu nebo Cinema House režiséra Manoela de Oliveiry v Portu, ale také za národní pavilon na EXPO 2000 v Hannoveru nebo pavilon Serpentine Gallery v Londýně z roku 2006. Na obou posledních stavbách spolupracoval se svým tutorem Álvarem Sizou.
V textu Petra Volfa (Hospodářské noviny 06/2011) jsou naznačeny průsečíky mezi prací Souto de Moury a německým architektem Miese van der Rohe. Hmatatelně vyvstávají v realizaci kancelářské budovy Burgo Tower v jeho rodném Portu. Jak si všímá Petr Volf, portugalský tvůrce na objektu z roku 2006 dosáhl miesovské čistoty a prostoty forem, které otesal až na samou jejich dřeň; horizontální část stavby se v dokonalých proporcích doplňuje s vertikálním proskleným hranolem.
 
Koncentrované hledání řešení
Eduardo Souto Moura se narodil v roce 1952, vystudoval architekturu v Portu na ESBAP (Escola Superior de Belas-Artes do Porto/Arquitectura) a již od studií pracoval u dalšího velikána portugalské architektury 20. století Álvara Sizy. Samostatný ateliér si založil hned po absolutoriu, zůstal však zároveň na akademické půdě jako asistent a posléze jako profesor působil na mnoha fakultách architektury po celé Evropě. Aktuálně je to FAUP (Faculdade de Arquitectura da Universidade do Porto).

Právě na půdě FAUP byl výstavní projekt Soutěže 1979–2010 představen vůbec poprvé. V mnoha soutěžích se architektonické návrhy jeví jako nehmotné, někdy neschopné poskytnout celkové a podrobné znázornění toho, co je skutečně vyprojektováno,“ uvažuje kurátor André Campos. „Je však užitečné sledovat, do jaké míry existuje pracovní metoda podporující vývoj návrhu – program, materiály, místo, historie, odkazy, skici, modely, přesné výkresy, fotomontáže, fotografie, klient. Zabývá se v podstatě informovanou architekturou vypracovanou s konceptuální přesností, nasazením a zaujetím, podobně jako když vědec hledá řešení.“
 
(red)
Foto: Galerie Jaroslava Fragnera

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media