asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Aktivismus a participace v architektuře

03.12.2013
Ohlédněte se s námi za prvním mimopražským otevřeným think tankem architektů (OTTA), který se 19. listopadu 2013 uskutečnil v plzeňském kulturním centru Pap-rna. Událost, na níž se diskutovalo o zapojení veřejnosti do komunikace o veřejném prostoru a jeho proměnách i o aktivitě občanských hnutí a iniciativ, byla výjimečná hned v několika ohledech.
Think tank připravila Česká komora architektů (ČKA) ve spolupráci se společností Plzeň 2015 v rámci programu Pěstuj prostor. Na bohatý debatní program, kterého se zúčastnilo 21 řečníků z různých koutů republiky, navázala vernisáž výstavy studentů architektury Virtuální Plzeň I.



Plodná diskuse ve třech blocích
První blok s názvem Spolupráce městských institucí, odborné sféry a neziskových organizací při zapojování veřejnosti do proměn veřejného prostoru se týkal možností dohody veřejné správy a občanského sektoru na společných postupech a projektech. Druhý blok s tématem Komunitní plánování a participační projekty ve veřejném prostoru přinesl řadu podnětných zkušeností z projektů realizovaných v naší zemi i některé zahraniční reflexe. Poslední blok, nazvaný Architektura a veřejný prostor: Aktivizace veřejnosti při hledání a artikulaci veřejného zájmu, byl zaměřen na občanské aktivity soustředěné na prosazování názorů na změny či jiná řešení vystavěného prostředí měst.





Aktivní Komora potřebuje aktivní veřejnost
Na úvodní slovo Milana Svobody, který na akci zastupoval Plzeň 2015 i ČKA, navázal Petr Lešek, 1. místopředseda ČKA a garant platformy OTTA. Ve svém příspěvku upozornil, že i státem zřízený orgán, jakým je Česká komora architektů, k prosazování svých cílů potřebuje značnou aktivitu zvenčí. Doporučil proto iniciativám a občanům samotným, aby neváhali a poskytli Komoře jakýkoliv podnět, který by mohl zlepšit architektonickou kvalitu našich měst a obcí. ČKA se snaží poukazovat na aktuální problémy či reagovat na jednotlivé kauzy, ale participace z vnějšku by jí mohla přinést i nové a podstatné impulzy. „ČKA může být občanům a iniciativám silným partnerem při jejich vyjednávání se státní správou a samosprávou,“ dodal zástupce ČKA. Petr Lešek dále zhodnotil situaci a nástroje ČKA: přímé – osvěta, výchova mládeže – a nepřímé – architektonické soutěže, ovlivňování grantové politiky a připomínkování zákona o veřejných zakázkách. Zdůraznil, že Komora může fungovat jako rozcestník aktivit spojených s architekturou (vystavěným prostředím) a jako garant odbornosti a že její síla je právě v jejím zákonném pověření a povinném členství.






Začít pěkně od kolébky
S ohledem na participaci Petr Lešek zmínil, že s cíleným zapojováním veřejnosti do oblasti architektury a urbanismu je nutné začít již ve velmi útlém věku. Specializované programy pro mateřské školy a besedy s architekty v rámci dalších stupňů vzdělávání zvyšují zájem o podobu veřejného prostoru u mladé generace.
Podporu cílenému vzdělávání mládeže vyjádřil i další účastník diskuse Jakub Potůček, historik architektury a člen hnutí Za krásnou Olomouc. Vyzdvihl nezastupitelnou roli kvalitního prostředí, na nějž by měl být brán zřetel právě a zejména v případě dětí a mládeže: „Podoba vzdělávacích institucí by je měla inspirovat a podnítit v nich zájem o architekturu. V zahraničí je naprosto běžné, že školky zde staví význační architekti, u nás tato praxe bohužel chybí.“ K tématu osvěty mezi nejmladší generací se vyjádřila i Jolana Říhová z Nadace Proměny. Nadace ve svém programu Zahrada hrou přispívá ke zlepšení stavu školních zahrad a v programu Parky pak vypisuje architektonické soutěže, které značně čerpají z principů participace. K tématu vzdělávání mládeže se přihlásil hlavní pořadatel plzeňského OTTA Petr Klíma se svými kolegy ze společnosti Plzeň 2015. V příštím roce by tak mohl proběhnout OTTA s tímto tématem právě v Plzni.



Chtějí být občané vůbec aktivní?
Přítomni byli i zástupci měst. O programu Ladíme Prahu! například pohovořila Lucie Stejskalová z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. „Nedávná akce nazvaná Nábřeží žije! nám přinesla opravdu velkou odezvu ze strany obyvatel. Je vidět, že občanům záleží na tom, co se v jejich městě děje,“ uvedla.
Vývoj debaty však přinesl i zjištění, že touha obyvatel zapojit se do rozhodování o jejich bezprostředním okolí je různorodá a mnohdy i nepředvídatelná. Zatímco plzeňské referendum o stavbě nákupního centra Aréna/Corso Americká se setkalo s enormním zájmem (účastnilo se ho 42 % oprávněných voličů), opakované výzvy města ke spoluúčasti podle ředitelky Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně Ireny Vostracké končí většinou nevyslyšeny. Účastníci diskuse se ale následně shodli na tom, že je důležité v zapojování obyvatelstva nepolevovat. „Vše je otázkou zvyku. Tam, kde je participace cíleně prosazována, ji občané nejen vítají, ale rovněž se na ní značnou měrou podílejí. Příklad tohoto jednání můžeme pozorovat v poslední době například v Litomyšli,“ uvedl Mirek Vodák ze sdružení CBArchitektura.



Jak vnímá aktivisty město a veřejnost?
V závěru účastníci panelové diskuse promluvili o tom, jakou váhu občanským iniciativám přikládá veřejnost a jakým způsobem s nimi komunikují státní orgány. Většina řečníků z řad aktivistů se shodla na tom, že jim bývá dávána nálepka potížistů. Matěj Hollan z Brnění dokonce použil přirovnání, že města aktivisty vnímají jako obtížný hmyz, a dodal: „Největším problém při jednání se zástupci města vidím v tom, že se stále odvolávají na čísla. Přijde jim, že nespokojených občanů je v porovnání s celkovým počtem obyvatel menšina, a tudíž mají pocit, že jejich názor nemusejí vůbec brát v úvahu.“ Martin Krsek z Ústí-Aussig.net poté doplnil, že nedůvěru vůči aktivismu nemá jen určitá část veřejnosti, zástupců měst a obcí, ale i další státní instituce. To se projevilo v situaci, kdy sdružení zorganizovalo rozloučení s jednou z budov areálu bývalé ústecké nemocnice, kterou letos v říjnu její vlastník, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, nechal zbourat. Zástupci vedení univerzity, kteří se měli akce původně zúčastnit, ji nakonec vyhodnotili jako rizikovou a informovali o ní městskou policii. Vzhledem k naléhavosti otázky participace a aktivismu je třeba podporovat a prohlubovat širší diskusi o možnostech a metodách spolupráce městských institucí, neziskových organizací a odborné sféry, souvisejících s tématem vystavěného prostředí měst i s participativními projekty.

Seznam účastníků panelové diskuse:
Milan Svoboda / Plzeň 2015 a ČKA
Petr Lešek / ČKA
Petr Klíma / Plzeň 2015
Alexandra Brabcová / Plzeň 2015
Lucie Stejskalová / Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy
Vít Masare / Auto*Mat
Ondřej Teplý / Offcity
Jakub Mareš / k světu
Jakub Chuchlík / Plac
Robert Sedlák / Nadace Partnerství
Petr Klápště / Nature Systems
Jolana Říhová / Nadace Proměny
Vojtěch Černý / Agora CE
Lukáš Vacek / PragueWatch, Lidová škola urbanismu
Marek Sivák / Plzeň 2015
Martin Krsek / Ústí-Aussig.net
Martin Marek / Plzeňané
Martin Zborník / Písecký svět
Mirek Vodák / CBArchitektura
Jakub Potůček / Za krásnou Olomouc
Matěj Hollan / Brnění

Zdroj: CKA

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media