asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Univerzitní centrum ve Zlíně

19.11.2008
Univerzitní centrum ve Zlíně Evy Jiřičné a Petra Vágnera není první veřejnou zakázkou studia AI-Design, ale je rozhodně jejich prvním projektem tohoto typu a formátu. Eva Jiřičná proslulá především svými interiéry, zdůrazňujícími kovové a skleněné prvky, lehkost a eleganci, byla v rodném Zlíně postavena před zadání, jehož význam nevyplývá jen ze vzdělávací a společenské funkce centra, ale i z charakteru okolní Baťovy výstavby.



Není divu, že zadavatel (Univerzita Tomáše Bati) nevyhlašoval na projekt nové budovy Univerzitního centra ve Zlíně (UKC) veřejnou soutěž a že se obrátil přímo na světově uznávanou architektku Eva Jiřičnou. Architektka zná prostředí Zlína důvěrně - do roku 1968, než se natrvalo usadila v Londýně, navštěvovala rodné město pravidelně.

Nová pětipodlažní budova, sídlo univerzitní knihovny a řady rektorátních pracovišť, která v centru města vyrostla během 18 měsíců (v letech 2006-8) reaguje především na permanentní nárůst studentů na zlínské univerzitě. Univerzitní centrum vytvoří v budoucnu spolu s Kongresovým centrem, které v těsné blízkosti staví zlínský magistrát, společný komplex.

Architektura třetího tisíciletí ve zlínském kontextu
Návrh areálu obou budov Univerzitního a kulturního centra (UKC) ve Zlíně Evy Jiřičné do jisté míry reflektuje charakter Baťova urbanizmu. Jiřičná vychází z původního konceptu Masarykových škol, které se v místě nově vzniklých segmentových objektů UKC nacházely - konkrétně navazuje na jejich neběžný půdorys připomínající tvar písmene Y.

Dispozice propojených dvojčat na elipsovitém půdorysu Evy Jiřičné tak prvorepublikové řešení v podstatě cituje i přesto, že její návrhy jsou oproti původním školám mnohem rozměrnější a komplexnější.

I přesto, že realizace Evy Jiřičné na okolní funkcionalistické architektury nijak výrazně nenavazuje, určitý respekt autorky vůči stávající zástavbě Baťovy éry, například nedalekému Domu umění, dokládá kromě jiného neutrální, písková barevnost vnějších obkladů. Dominantou celé konstrukce je sklo – prosklené fasády bez lišt podporované hliníkovými profily.

Jižní fasáda studoven knihovny je doplněna skleněnými clonami s bílým potiskem a severní fasáda je proti bočnímu oslnění ochráněna vertikálními profily fixovanými ve spárách obkladu. Řešení oken, která díky zešikmení segmentového průběhu nemají žádná nadpraží, posiluje tvarovou kompaktnost objektu.

Interiér
Realizace spojující společenskou a vzdělávací funkci musela být nutně založena na myšlence propojení jednotlivých sociálních a pracovních vrstev – na spojení fungování administrativy rektorátu, knihovny, a přednáškového sálu.  Rozvržení ve třech nadzemních podlažích (ve dvou podzemních podlažích jsou parkoviště, skladiště a depozitář knih) sleduje logické a funkční uspořádání.


V prvním nadzemním podlaží je umístěn základní výpůjční servis, checkpoint knihovny, přednáškový sál, restaurace a kanceláře. Ve vyšších patrech je knihovna a kanceláře rektorátu. Místnosti knihovny jsou propojené, v jejím středu je pult stálé služby a v jeho blízkosti také odpočinková místnost pro studenty, na východní straně pak menší individuální studovny.

Světlo a barvy
Důstojně pojatá dvorana (atrium) v prvním nadzemním podlaží je centrem ­života komplexu, s hlavním vstupním prostorem v přízemí je spojena centrálním přímočarým schodištěm. Výškově atrium zasahuje přes 2. až 5. podlaží. Vertikální komunikace probíhá po krajních schodištích s výtahy, horizontální v křídle administrativy po galeriích, ochozech, orientovaných do atria. Spojuje (nebo odděluje) obě části objektu – rektorát i knihovnu.

Prosklená střecha atria plně využívá denní světlo, které částečně přisvěcuje i přilehlé části. Přehřívání centrálního prostoru by měl zabránit severní sklon, který by prostup sluneční energie měl blokovat, kromě toho jsou v nejvyšší poloze hřebene střechy umístěny automaticky ovládané ventilační otvory a ventilátory OTK.

Barvami interiéru je kromě bílé a červené hlavně žlutá. Očividným záměrem architektky bylo optimistické vyznění prostoru. Napomáhá tomu jednak přímé světlo v centrální části a jednak rytmické uplatnění teplých, pozitivních barev prosklených stěn a také mobiliáře knihoven, sociálních prostor i kanceláří.

Univerzitní centrum ve Zlíně
Místo: Zlín
Ulice, číslo: nám. T. G. Masaryka 5555
Charakteristika: novostavba
Investor: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Architektonické řešení: prof. Ing. arch. Eva Jiřičná, AI – Design, s. r. o.
Zpracování projektu: sdružení KB Projekt, s. r. o., ­Hexaplan international, spol. s r. o.
Design, návrh interiérů: prof. Ing. arch. Eva Jiřičná, AI – Design, s. r.o.
Začátek realizace: 08-2006
Konec realizace: 01-2008
Náklady na realizaci: 379 mil. Kč (bez DPH)
Funkce: sídlo Univerzitní knihovny a rektorátu Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

Dodavatel a subdodavatelé prací, technologií, materiálů a vnitřního vybavení:
Generální dodavatel: Konsorcium Metrostav / Wachal
Subdodavatelé: ŽB kce – PS Brno, prosklené fasády – Vertitech, keramické fasády – Triangel , prosklená střecha atria – Albet Metal,  výtahy – Schindler, sklobetonové stěny – České luxfery, skleněné příčky – A.T.A glas, požární skleněné příčky –  Vipax, požární prosklené dveře Jansen, celoskleněná zábradlí – Stuzam, keramické dlažby – Marazzi, koberce a marmolea – Janků podlahy, teracové schody – Tezzo Tábor, dveře – Hasil, zábradlí – Trigon, posluchárenské sezení – A.M.0.S. design, akustické obklady – 3DH, STO
Dodavatelé interiéru: Nábytek –  DVD Jaroměřice, stoly – TECHO, sedací nábytek – VITRA
Celková užitná plocha: 12 187m2
Celková čistá užitná plocha: 9 949m2
Obestavěný prostor: 47 910 m3
Zastavěná plocha v úrovni suterénu: 2 361m2
Zastavěná plocha v úrovni 1.np: 1 855m2

Eva Jiřičná (1939 ve Zlíně). Žije a pracuje převážně ve Velké Británii. Vystudovala obor architektura na ČVUT v Praze a na AVU v ateliéru Jaroslava Frágnera. Od roku 1967 zaměstnána v pražském ÚBOK. Od roku 1968 žije v Londýně, získává první místo v Ateliéru Louis de Soisson, kde projektovala přístav v Brightonu. Spolupracuje s architektem Richardem Rogersem. Autorkou řady londýnských a newyorských módních obchodů a butiků (Boss, Kenzo, Joseph, Vidal Sasoon), klubů a restaurací. Má vlastní architektonické studio v Praze (AI Design Praha) i Londýně (Eva Jiricna Architects).

Od roku 1990 působí v České republice. Od roku 1996 profesorkou ateliéru architektury na VŠUP v Praze. Realizuje Oranžérii v Královské zahradě na Pražském hradě, interiéry v Tančícím domě či novém sídle Britské rady, hotel Josef na Starém Městě, foyer multifunkční haly Arena a přestavbu kostela sv. Anny na Starém Městě.

Mezi její poslední návrhy patří zlínské Univerzitní centrum a rozestavěný objekt Kulturního centra, projekt budovy zlínské Fakulty humanitních studií.  Je držitelkou řady ocenění: Řádu britského impéria, je členkou Královské akademie umění a byla uvedena do Americké síně slávy. Získala čestné doktoráty a profesury na několika vysokých školách. Od roku 2003 je předsedkyní Sdružení architektů v Londýně. Zasedá v mezinárodních porotách, přednáší a publikuje.


(red)
Foto: Ivan Němec

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media