asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Škola na Kanárských ostrovech

13.08.2008
Zajímavá architektura vzniká i na místech, která máme spíše spojena s lenošením a dovolenou. Budova školy dramatických umění na jednom z Kanárských ostrovů od architektonické kanceláře gpy arquitectos je toho důkazem. Monumentální přístup nevyústil v potlačení lidského měřítka, naopak. Tvůrci navrhli odvážnou koncepci budov, v jejichž středu se nachází variabilní prostor, který se z pouhého foyer může změnit až na divadelní scénu.


Škola se nachází ve městě Santa Cruz de Tenerife na ostrově Tenerife, který je jedním z Kanárských ostrovů. Architekti z kanceláře gpy arquitectos, kteří z tohoto španělského ostrova přímo pocházejí, se museli vypořádat s pozemkem v obtížném kontextu. Hlavní osou je ulice Pedra Suáreze, přičemž budovy, které ji lemují, mají značně rozdílnou výšku. Nekopírují svažitý terén ulice, a proto je jejich čelní fasáda vždy jakoby odkrojená.

Gpy arquitectos se rozhodli komplikovaný terén považovat za výhodu a navíc maximálně využít výhled, který pozemek na kopci nad městem naskýtá. Některé provozy školy jsou proto zabudovány pod terénem, jejich střecha pak jeho sklon kopíruje. Podlaží nad terénem jsou odskočená, netvoří tedy uliční frontu. Tvůrci sice rezignovali na použití fasády jako dominantního exteriérového prvku, její potenciál zato využili v polosoukromých prostorech budovy.

Teorie a praxe

Škola dramatických umění má dvě hlavní funkce, které se pak odráží i v provozu. Jednou je výuka řekněme spíše teoretická, druhou výuka praktická. Nezbytným zázemím oné druhé funkce je prostor divadla. Architekti navrhli jednoduchou obdélníkovou místnost, která umožňuje velkou variabilitu. Právě nad ní se nachází terasa, která školu spojuje s veřejným prostorem ulice.

K terase vede rampa-vchod v jihozápadním rohu pozemku. Ta nás zároveň zavede k srdci budovy – ke krytému nádvoří. Je centrem akademického života, je spojnicí mezi divadlem a budovou s provozy pro výuku. Zároveň nabízí možnost proměnit se na otevřenou scénu.

Nádvoří má svažitou podlahu, jejíž sklon reaguje na sklon pozemku. V jeho čele se vine cik-cak struktura betonové rampy, která se pro představení může proměnit jak v jeviště, tak v hlediště. Po jejích stranách se tyčí dvě budovy, stejné co do výšky, kontrastní v materiálech. Jižní křídlo tenerifské školy umění sousedí s budovou místního symfonického orchestru, která je stejně jako ona postavena z betonu. Tato část přebírá stejný materiál a nechává jej v pohledové úpravě.



Naopak severní budova je obložena borovicovým dřevem, její tvar je navíc komplikovanější. Součástí panelového obložení Dolly Varden jsou i skládací okenice. Dřevo pak přechází i na střechu, která obě křídla spojuje a zároveň zastřešuje nádvoří. Její ukončení připomíná křídlo letadla, oblý tvar zjemňuje její monumentálnost. V jižním křídle nalezneme učebny, vrátnici a sklady. Naproti pak své místo našly kancelářské provozy, kabinety pedagogů a knihovna.

Variabilní prostor nádvoří přesně nedefinuje, kde by se po proměně v divadlo mělo nacházet jeviště a kde hlediště. Stejně volná je koncepce uzavřeného a otevřeného prostoru. „Sama budova je jevištěm, ve kterém je město kulisou, obyvatelé herci a kde ostrov, na kterém stojí, tvoří pozadí,“ upřesňuje jeden z architektů studia González Pérez. Představení tedy ovlivní momentální počasí, přelet letadla nebo zatoulaný pták; architektura tak vychází vstříc současnému trendu divadelního umění, a nejen jeho, – interakci.

Monumentálnost 

Celá stavba je poměrně složitá a působí monumentálně. Tento dojem je posílen všelijak se vinoucími rampami, schodišti se zábradlími z hrubé oceli a především klikatou konstrukcí na nádvoří. O to civilněji pak vnímáme interiéry učeben a kabinetů. Gpy arquitectos nepracují s ornamentem a jejich detaily, například světlíky, jsou až skulpturální. Jediným ornamentem, pokud by se tak dalo nazvat, je světlo a práce s ním. Proniká budovou otvory oken, vikýřů i škvír. Zajímavě je řešená jižní fasáda. Železobetonová konstrukce je zdvojená  a tak zabraňuje přehřátí místností. Zároveň rozptyluje světlo a vytváří příjemnou světelnou pohodu.

V Santa Cruz se průměrná teplota pohybuje okolo dvaceti stupňů. Škole tedy chybí vytápění a um inženýrů se soustředí spíše na klimatizaci. Díky architektonickému řešení jižní fasády se vzduchotechnika nachází v jediné místnosti – v divadelním sále. Fasáda administrativní části je orientovaná na sever, proto si může dovolit zasklení v celém rozsahu. Tvůrci při návrhu počítali s přirozeným větráním průvanem.

Novou uměleckou školu v Tenerife není snadné uchopit. Avšak její nevšední kombinace materiálů, sklon nádvoří i mohutná rampa mají své funkční i estetické důvody. O to více zamrzí, že mezi nádvořím a terasou zbytečně figuruje prvek vyvýšeného balkónu. Uzavření prostoru sice přináší větší pocit intimity a zároveň nabízí další atraktivní místa pro diváky při představeních, avšak radikálně narušuje to nejcennější, co se škole samo nabízí – unikátní výhled na město a moře.

Kanárské ostrovy si rozhodně zaslouží širší spektrum asociací, než jakým většinou oplýváme. K plážím a palmám si můžeme přiřadit i dobrou architekturu.

Název stavby: Escuela de Artes Escénicas de Tenerife
Místo: Tenerife, Spain
Investor: Cabilo Insular de Tenerife ­(Ostrovní rada Tenerife), Gobierno de Canarias (vláda Kanárských ostrovů)
Architekt: gpy arquitectos, Juan Antonio González Pérez, Urbano Yanes Tuña
Spolupráce: Félix Perera Pérez, Gustavo García Báez, Constanze Sixt
Projektant: Luis Darías Martín, José Miguel Navarro
Konstrukce: Martínez Segovia, Fernández, ­Pallas y Asociados
Náklady na realizaci: 943,7 EUR/m2
Zastavěná plocha: 3 360 m2
Funkce: umělecká škola


Hana Roguljič
Foto: Teresa Arozena, Efraín Pintos, Joaquín Ponce de Leon, Constanze Sixt

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media