asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Průmyslovým stavbám kdysi udávali tón Češi

10.02.2009
Průmyslová výstavba byla již od dob svého vzniku svébytným odvětvím stavebnictví a architektury. Už od prvních průmyslových revolucí zanechávala vždy svérázné svědectví o technické, kulturní i sociální úrovni společnosti své doby. A nejinak je tomu i dnes.

Průmyslové a výrobní objekty svým způsobem předbíhají vývoj toho kterého území, protože jsou v podstatě na špici rozvoje území. Do okolí vybudované výrobní základny se potom stahují obyvatelé a na případné vlně prosperity se nesou další stavební aktivity do bydlení, obchodu, kultury i volného času.

Také v našich zemích byla tradice průmyslové výstavby na velmi vysoké úrovni. Dokonce jsme byli jedním z určujících světových regionů v tomto oboru. Dokladem toho jsou například Baťovy obuvnické továrny, stejně jako budovy textilního či strojírenského průmyslu. Tuto linii násilně přerušil až nástup socialismu.

Novodobý vývoj tohoto typu architektury tedy začal až před sedmnácti lety. Za tu dobu jsme svědky vývoje poměrně překotného, mnohdy plného omylů a chybných kroků, avšak v zásadě vývoje, který nás může v tomto odvětví opět vrátit na pozice, opuštěné před šedesáti lety. 

Začínáme od „montoven“
Začátky ale nebyly nijak radostné. V podstatě totiž představovali výstavbu pouhých průmyslových „montoven“. Přidaná hodnota zde vznikajícího produktu je v tomto případě skutečně minimální. Zůstává tedy pouze otázkou času, kdy se tyto provozy přestěhují dále na východ, protože česká pracovní síla již bude příliš drahá.

A co architektura těchto objektů? Navenek se tento druh průmyslové výstavby projevuje tou nejnižší úrovní použitých materiálů, architektonického řešení, ohledů k okolní zástavbě a malým potenciálem budoucího začlenění do trvalé zástavby. Zjednodušeně by se dalo říci, že je prostě „plechová krabice“, kam si lidé dnes chodí vydělat peníze, ale zítra může stát o tisíc kilometrů dále na východě. Je tedy jen otázka prozíravosti místní samosprávy, kolik napáchá tato výstavba škod, a jak bude v budoucnu „recyklována“. 

Rodinné stříbro
Samozřejmě ale vznikají, a dnes již poměrně často, i komplexy mnohem sofistikovanější průmyslové výstavby. Přidaná hodnota zde vznikající produkce je mnohem vyšší, a má tak potenciál do budoucna na sebe navázat síť místních subdodavatelů, dlouhodobých pracovních vazeb, etablovat se v místním dění a stát se přirozenou součástí struktury sídla. Taková průmyslová výstavba je charakteristická kvalitnější a dlouhodobější projektovou přípravou, respektem k okolí a místním vazbám, trvanlivějšími a kvalitnějšími užitými materiály a vytvářením kvalitního pracovního prostředí pro všechny zaměstnance. 

Důležitou podmínkou, aby tomu tak skutečně bylo, je patřičná míra flexibility projektu. Právě ta totiž umožní pružně reagovat na rychle se měnící parametry trhu. To se bohužel nepovedlo například s LG Philips v Hranicích na Moravě. 

Velmi často bývají součástí takovéto struktury i vlastní vývojové a vědecké kapacity. Potom je jejich význam opravdu nadregionální a může se stát základem trvalé prosperity velkých oblastí. Příklady tohoto typu průmyslové výstavby musíme hledat především mezi velkými zahraničními investory se zavedenou strukturou výroby, kteří nehledají pouze levnou pracovní sílu, ale chtějí navázat například na podobné kulturní a historické zázemí jako v mateřské zemi, ale přece jen dosud ne zcela zdeformované přehnanými sociálními vymoženostmi.  

Jedinečné provozy
Jako příklady průmyslových areálů tohoto typu mohu z vlastní praxe uvést třeba desetiletí působení firmy Velux ve Vyškově, kde kromě výrobních kapacit ve dvou areálech nyní buduje logistickou základnu a stává se významným, dlouhodobým lokálním zaměstnavatelem s perspektivou dalšího rozvoje. 

Dalším podobným příkladem může být postupný rozvoj Zóny A i B v Technologickém parku v Brně. Dlouholetou trpělivou prací s potenciálními klienty upřednostnil management Parku kvalitní portfolio umístěných firem před krátkodobým výnosem z  rychloobrátkového developmentu. Výsledkem tak je skladba několika high-tech výrobních provozů, z nichž například výroba elektronových mikroskopů v objektu FEI Company je celosvětově unikátní a navazuje na tradici práce a vývoje v tomto oboru v nedalekých, ale dnes již nefungujících provozech Tesly Brno. Dalším příkladem může být IBM Global delivery services center v zóně A, kde funguje dálková softwarová správa serverů v rámci IBM a celé Evropy.

Podobných příkladů je možno u nás dnes naštěstí nacházet stále více. A právě tento typ průmyslové výstavby může být perspektivní cestou jak navázat na naše historické tradice v této oblasti. 

Konstrukce a materiály

A jak je to s používanými konstrukčními materiály? Pro průmyslové halové objekty je dnes dominantní železobetonový montovaný skelet. Ten vlivem rostoucí ceny konstrukční oceli a zvyšující se kvalitou a rozmanitostí produktů z  prefa výroben umožňuje uspokojit drtivou většinu požadavků klientů na průmyslový objekt. Ocelová nosná konstrukce se stává výjimkou, a uplatňuje se pouze u některých specifických druhů výrob.

Více variant potom nabízí řešení opláštění objektů, kdy se dnes běžně používají tři hlavní typy obvodových plášťů. Nejlevnější jsou různé varianty plechových sendvičových panelů s tepelnou izolací minerální nebo PUR. Jsou velmi dobře systémově propracovány, dají se rychle aplikovat, ale jejich životnost a „způsob stárnutí“ je předurčuje pro užití spíše u typu objektu „montovna“. Další možností jsou skládané kovové pláště, kdy z vnitřní strany je skladba tvořena tak zvanými „C“ profily s libovolnou tepelnou izolací a z vnější strany jsou uzavírány širokou škálou profilovaných plechů, nebo i jiných materiálů. Provádění je pracnější, zato umožňuje větší variabilitu a má větší životnost. 

Nejdražší, ale nejtrvanlivější variantou opláštění jsou různé druhy betonových panelů s vloženou izolací. Jsou nejnáročnější na provedení i projektovou přípravu, zároveň však dávají objektu charakter trvalého objektu a jakési „solidnosti“. U administrativních, prezentačních a sociálních segmentů průmyslových objektů potom běžně užíváme pláště z hliníkových fasádních systémů, vyzdívky s obkladem keramikou, dřevem a podobně, stejně jako na kterémkoliv jiném stavebním druhu. 

Západní sousedé jsou jen o málo dál

Vykročení správným směrem k obnovení naší historické tradice v průmyslové architektuře dokládá i srovnání se světem. V segmentu průmyslové výstavby jsou totiž vzhledem k postupující globalizaci tendence zhruba podobné jako u nás, pouze s jakýmsi fázovým posunem, daným konkrétními rozdíly ve stupni rozvoje.

Jako příklad velmi úspěšné realizace průmyslového objektu i na poli architektury můžeme uvést novou továrnu BMW v Lipsku. Autorkou je v současnosti asi nejznámější světová architektka Zaha Hadid, která získala velký ohlas a mnoho architektonických ocenění. Z vlastní zkušenosti pak mohu uvést, že takový soulad funkčnosti, krásy, promyšlenosti prostorového řešení i kvality provedení se těžko hledá i u realizací rádoby honosnějších stavebních druhů. Ze stejného koncernu uveďme ještě jeden příklad symbiózy administrativního centra, výrobního závodu, firemního muzea, prodejní centrály a volnočasových aktivit u „BMW okrsku“ okolo Olympijského parku v Mnichově. To je opravdu vrcholný příklad toho, kdy původně produkční aktivita přerostla v průběhu let v organicky fungující část města s obrovským potenciálem.  


Vladimír Pacek, architekt
architektonická a projekční kancelář
K4 Architects & Engineers
Foto: autor, archiv spol. K4 Architects & Engineers

Článek byl uverejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media