asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

O zakázky na opravy po povodních mají stavební firmy velký zájem

13.06.2013
Téměř dvě třetiny stavebních společností mají zájem podílet se na opravách budov a dopravní infrastruktury poškozených letošními povodněmi. Současně se ale až 76 % firem obává zneužití peněz u zakázek financovaných z veřejných rozpočtů. Potvrzují to výsledky výzkumu, kterého se zúčastnilo více než 100 stavebních firem, a který připravila výzkumná společnost CEEC Research za podpory společností Weber, Infram a Ruukki.
O zakázky na opravy staveb poničených povodněmi se chtějí hlásit především velké stavební společnosti, ucházet se o ně plánuje až 9 z 10 firem. I v případě úspěchu ale neočekávají, že by došlo k navýšení jejich tržeb za letošní rok o více než 4 až 5 procent. Podíl středních a malých firem, které se chtějí do těchto zakázek zapojit je menší (56 %), je to dáno zejména jejich větší regionální orientací – podílet se chtějí zejména firmy z okolí povodňových škod. Na rozdíl od velkých firem by jim tyto zakázky mohli ale vylepšit obrat podstatně výrazněji, tj. meziročně o 16 procent. Podílet se na opravách chtějí ať již napřímo nebo formou subdodávek pro větší společnosti.

„Po zkušenostech z povodní 2002 očekáváme, že odstraňování povodňových škod bude spíše příležitostí pro malé, místně příslušné firmy,“ potvrzuje Pavel Pilát, generální ředitel Metrostavu. Souhlasí s ním i Radim Martínek, finanční ředitel společnosti VCES: „Z pozitivního dopadu mohou těžit zejména menší stavební firmy, ale i firmy působící v oblasti infrastrukturních a vodohospodářských staveb.“ Při opravách soukromého majetku se výrazně zapojí živnostníci. „S tím ale souvisí problém, že v době maximálních letních nasazení budou tito drobní a mnohdy šikovní živnostníci na větších stavbách chybět,“ upozorňuje Tomáš Kočí, ředitel společnosti Kočí. Odstraňování následků povodní přinese příležitosti i pro dodavatele stavebního materiálu.

„Lidé ve svých zasažených domech budou nejprve řešit vyklizení a vysoušení staveb a s tím spojené materiálové řešení oprav. Zde jistě bude zájem o dezinfekční prostředky a sanační omítky. V řadě řešení jsme již pomáhali a máme tyto zkušenosti z minulých let,“ potvrzuje Robert Mikeš, marketingový ředitel divize Weber, společnosti Saint-Gobain Construction Products CZ.

Peníze ať již z privátních zdrojů nebo uvolněné ze státního rozpočtu na opravy majetku poškozeného povodněmi českému stavebnictví pomohou, ale nezachrání jej. „Roční obrat českého stavebnictví je více než čtyři sta miliard korun. Proto částky, které chce vláda uvolnit (v řádu jednotek miliard), pokles trhu nezastaví, mohly by ale současný propad sektoru částečně přibrzdit,“ hodnotí situaci Jiří Vacek, ředitel výzkumné společnosti CEEC Research, která výzkum zpracovala. „Stavebnictví jistě pomohou zakázky plynoucí především z výstavby dopravní infrastruktury poničené povodní. Nesmíme ale podléhat iluzím, že se všechny problémy tohoto sektoru vyřeší tím, že stát uvolní více finančních prostředků. Po nutných opravách bude důležité podporovat dlouhodobé kroky, v rámci kterých se stát bude chovat racionálně a vytvářet efektivní, smysluplné rozvojové investiční programy. Ty by měly cílit na dobudování potřebné infrastruktury, zejména dopravní a energetické, ale také na energetické úspory v souvislosti s renovací budov,“ uvádí ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.

Stavební firmy chtějí na získání zakázek vynaložit značné úsilí. Jejich zaměstnanci je budou aktivně monitorovat především na profilech zadavatelů a ve Věstníku veřejných zakázek. Spoléhají ale také na vlastní proaktivní přístup, zejména v první vlně nejvíce akutních oprav, kde mohou být zakázky zadávány i bez standardního výběrového řízení. Část firem, především velkých (44 %), již v úvodu povodní vyslala svoji techniku, aby pomohla zabránit nárůstu škod nebo usnadnila jejich rychlé odklizení. Zároveň se z jejich strany, jak potvrzují někteří ředitelé, jedná o dobrý marketingový tah s cílem získat zakázky v první vlně rekonstrukcí.

Zakázky na opravy škod budou zadávány ve dvou hlavních fázích. První vlnu zakázek budou tvořit ty zadané v případě nouze a bez výběrových řízení. Není u nich v úvodu zcela přesně stanovený rozsah díla a tedy ani cena vzhledem k akutnosti a okamžité potřebě zahájit opravu. To přináší riziko jak pro investora, například ve formě možné úhrady přemrštěných nákladů, tak ale i pro stavební společnosti ve formě nadstandardních rizik. Podle 53 % velkých společností a 34 % malých a středních firem budou zakázky realizované tímto způsobem s vyšší marží, než je běžná úroveň u standardních výběrových řízení, kdy o zakázku soutěží více firem. Mezi stavebními firmami ale panují obavy z toho, že by v této fázi mohlo docházet ke zneužití veřejných prostředků, obává se toho 76 % ředitelů stavebních společností.

„Zadavatelé by zároveň měli být v případě jednacích řízení bez uveřejnění, které je možno využít právě v případě živelních katastrof, ostražití a měli by zahajovat zadávací řízení bezprostředně po vzniku přírodní pohromy, v opačném případě riskují porušení zákona o veřejných zakázkách,“ poukazuje na možná úskalí a důsledky nesprávného výkladu zákona Robert Pergl, předseda Komory administrátorů veřejných zakázek.

V druhé fázi bude výběr dodavatelů realizován již formou standardních výběrových řízení, tuto fázi mohou zase poznamenat  průtahy řízení (např. v důsledku odvolávání neúspěšných uchazečů a dlouhého rozhodování ÚOHS), které májí neblahý vliv na délku celého výběrové řízení a zejména pak na počátek realizace stavby samotné. Podle mírně nadpoloviční většiny ředitelů firem (54 %) k realizaci většiny objemu prací na základě jejich předchozích zkušeností dojde až v příštím roce nebo letech následujících.

Objevují se rovněž ale i další obavy. „Očekávám složitý průběh zadávání zakázek, protože se veřejní zadavatelé budou určitě obávat následujících kontrol protikorupčních bojovníků,“ říká Petr Čížek, jednatel společnosti Swietelsky stavební. Problémem by také mohlo být přeprodávání zakázek mezi firmami. „Jak ukazují výsledky výzkumu, podle 88 % ředitelů stavebních společností by zadavatelé měli trvat na výběru subjektů, které budou většinu prací realizovat svými pracovníky,“ doplňuje Jiří Vacek, ředitel společnosti CEEC Research.

Důležitým bodem bude také zajištění potřebné kvality stavebních prací, která se zejména v poslední době ve spojení s probíhající cenovou válkou na trhu stala velice významným tématem. Zdeněk Jeřábek, generální ředitel společnosti INFRAM, proto dodává: „U prací spojených s odstraňováním povodňových škod je nutno myslet na koordinaci a technickou optimalizaci všech prací, což je úkol pro inženýrské a projekční firmy.
Jedná se o celý cyklus přípravy akcí, který zde musí být samozřejmě maximálně účelný, nesmí práce zdržovat, nicméně na tuto oblast se nesmí zapomínat. Například podcenění technického dozoru by se mohlo vymstít při jednotlivých realizacích, zvláště pak u prací spojených s infrastrukturou.“

Kompletní výsledky výzkumu ve formě specializované studie „Stavebnictví – povodňový speciál“ budou zveřejněny 19. června na webových stránkach výzkumné společnosti CEEC Research www.ceec.eu

-->-->

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media