ČKA: Odstraňme klientelismus u veřejných staveb

Česká komora architektů vytáhla do boje za veřejné architektonické soutěže. A vsadila na kartu korupce a klientelismu, která patří v poslední době více než kdy jindy ke žhavým politickým tématům. Proč se koná tak málo soutěží? Architekt Jan Sapák, místopředseda Komory, je přesvědčen, že pro to existuje jediný důvod a tím je, že zodpovědní činitelé, kteří rozhodují o veřejných penězích, je chtějí mít „pod kontrolou“. V architektonické soutěži s nezávislou porotou tuto kontrolu ztrácejí, protože jejich podmínkou je naprostá anonymita návrhů.

V České republice loni proběhlo pouhých deset veřejných architektonických soutěží z celkového počtu 1560 zadání projektových prací. „Je to alarmující číslo,“ myslí si Jan Sapák a předkládá srovnání s našimi sousedy: například v Rakousku proběhlo za stejné období 120 regulérních architektonických soutěží a v Německu 270. A srovnání s minulostí: v roce 1929 na začátku hospodářské krize v tehdejším Československu proběhlo 39 soutěží. Naopak v době normalizace neproběhla vůbec žádná soutěž. „Bohužel se tak v počtu soutěží blížíme tomuto období,“ říká Sapák.

Komora volá po tom, aby alespoň u budov, které jsou stavěny za veřejné peníze, slouží veřejnosti a jejichž náklady činí nejméně 80 či 100 milionů korun, se architektonická soutěž stala samozřejmostí. „Veřejnost se domnívá, že architekti volají po soutěžích kvůli sobě. Ale to je mylné, soutěž prospěje především veřejnosti, která získá kvalitu,“ vysvětluje Jan Sapák.

Proto Komora oslovila v minulých dnech vládu s výzvou, aby v rámci protikorupčních opatření doporučila všem svým ministerstvům a přes ministerstva i krajům při takových zakázkách zahájit soutěže. Mimo pozemních veřejných staveb se může se jednat také o konstrukční soutěže na mosty, tunely či technické stavby. Případně soutěže portfolií.

Komora oslovila dopisem také 20 politických stran. Z těch důležitých ČKA odepsal předseda Top 09 Schwarzenberg, ČSSD Jiří Paroubek a KSČM Vojtěch Filip. Z ODS přišla odpověď od pověřených zástupců. Odezva politiků se však zdá zatím místopředsedovi ČKA celkem vlažná. „Budeme se snažit s nimi dále komunikovat,“ říká Jan Sapák.

Jedním z posledních alarmujících případů je podle Komory projekt televizního studia v Brně. Dozorčí rada České televize zde nevyhlásila veřejnou soutěž, ale pouze tendr na projekt a realizaci v jednom. Mluvčí to odůvodnila argumentem, že se jedná o technickou stavbu. „Architekti tím byli pasováni do role dekoratérů,“ říká Jan Sapák. Přitom v západní Evropě jsou televizní studia běžně projektována architekty vzešlými ze soutěží.

Investoři z řad státní správy či samosprávy argumentují, že veřejná architektonická soutěž celý přípravný proces příliš prodlouží a stavbu prodraží. ČKA sice připouští, že veřejná soutěž zvýší náklady na celou investici asi o 30 %, ale díky většímu množství nápadů je možné dát přednost kvalitnějšímu řešení, které může leckdy náklady ušetřit. Podmínkou soutěže je i seznámení veřejnosti s výsledky, což znamená, že se nic neodehrává „za jejími zády“, jak tomu bývá u developerských projektů.

Iva Nachtmannová