Architekti a urbanisté podporují Pražské stavební předpisy

Architekti a urbanisté podporují Pražské stavební předpisy

Touto cestou vyjadřujeme podporu odborné veřejnosti Pražským stavebním předpisům, zpracovaných týmem odborníků na IPR Praha, neboť se jedná o vhodný nástroj tvorby města kladoucí především důraz na kvalitu vystavěného prostředí.

Nové stavební předpisy (PSP) představují soubor pravidel a nástrojů moderního města a “respektují nadřazenost uspořádání města nad uspořádáním jednotlivých budov” (zdroj: IPR Praha). Pražské stavební předpisy využívají tradiční nástroje tvorby města, jako jsou uliční a stavební čára, výškové hladiny a další. PSP se soustřeďují na kvalitu veřejného prostoru, charakter ulic, bloků, podporují zakládání stromořadí. Nové stavební předpisy neruší venkovní reklamu, nýbrž regulují její velikost na max. 6 m2 v zastavitelném území města. Hlavním rizikem zrušení, ale i pozastavení, PSP je komplikovaná právní situace, která může vést jak k požadavkům na náhradu škod tak k nevratným odsouhlasením nevhodných stavebních zásahů.

Přivítali bychom, kdyby město Praha učinilo vše proto, aby Pražské stavební předpisy platily v nejbližší možné době.

Evropská notifikace
Jediným podstatným důvodem pozastavení platnosti Pražských stavebních předpisů dle rozhodnutí MMR je chybějící notifikace Evropskou komisí. Přitom jediné evropské město s notifikací je Madrid. Evropská komise nepožaduje notifikaci stavebních předpisů od evropských měst. Notifikace se vztahuje pouze na výrobky a služby, při používání v členském státě nebo na jeho větší části. Ministerstvo ve vlastním rozhodnutí uvádí, že: „Smyslem notifikační povinnosti je zamezit přijetí takových národních předpisů, které by mohly vytvořit překážky volného pohybu zboží. Cílem uvedené směrnice je v co největší míře zabránit vytváření překážek obchodu mezi jednotlivými členskými státy EU…“ (rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 16.1.2014, kterým pozastavuje platnost Pražských stavebních předpisů). Město ani jeho stavební předpis ale není zbožím/výrobkem ani službou a stavební předpisy měst nevytváří překážky obchodu mezi členskými státy EU. (Za pozornost zároveň stojí, že ani dosavadní pražské předpisy (OTPP) neměly tuto notifikaci).
              
„Nemůžu se ubránit podezření, že údajná notifikace je pouze nástrojem pro obstrukci a jejím skutečným cílem je dosáhnout změn v již schválených pražských stavebních předpisech. Jako poslanec Evropského parlamentu mohu potvrdit, že Evropská komise sehrává v této kauze nulovou roli, neboť místní stavební předpisy povinné notifikaci EU nepodléhají,“ uvedl poslanec Evropského parlamentu Miroslav Poche (ČSSD) 16.1.2015 pro Parlamentní listy. Europoslanec Poche dále uvedl, že krok MMR poškozuje pověst ČR ve vztahu k eurofondům.

Srovnání pražských stavebních předpisů se současnými ministerskými vyhláškami
Celorepublikové ministerské vyhlášky (dále OTP), které nyní platí, jsou pro Prahu zcela nepostačující. Nezohledňují specifika hl. m. Prahy, kvůli kterým byly předpisy zvlášť upraveny nepřetržitě od roku 1979, přičemž historicky byly pražské předpisy zavedeny již v 19. století.
Pozastavením pražských stavebních předpisů (dále PSP) odpadlo pravidlo omezující reklamu na 4 m2 v památkových rezervacích a zónách a nová regulace velkoplošné reklamy v zastavitelném území. Jsou zpochybněna všechna nová ustanovení o uliční čáře, stavební čáře, výškové regulaci, povinnost zřizovat stromořadí v ulicích nad 12 m šířky a mnoho dalších vhodných nástrojů plánování města. Tyto tradiční nástroje byly za socialismu potlačeny vzhledem k centrálně plánované výstavbě a nebyly součástí ani původních předpisů (OTPP).

Tímto jsou celorepublikové ministerské vyhlášky vhodné spíš pro výstavbu sídlišť nebo solitérních staveb. Pražské stavební předpisy vytvářejí kvalitní městský prostor a tím se dotýkají života všech obyvatel Prahy.

Proč mají pražské stavební předpisy platit co nejdříve?

1. Vzniká právní chaos    
Současná právní nejistota a diskontinuita (v Praze platí už třetí stavební předpisy za poslední 4 měsíce) se může projevit zastavením řady plánovaných staveb nebo naopak zneužitím současné volnější regulace pro rychlé podání naddimenzovaných projektů, proti nimž nebudou mít úřednící učinnou obranu. Může tak dojít k dalším škodám a realizaci nepatřičných staveb.
Zpracování nových předpisů stálo hlavní město mnoho času a prostředků.
Projekty vzniklé v době platnosti PSP (platnost 1.10.2014 – 16.1.2015) budou muset být pozastaveny nebo přeprojektovány. Lze očekávat, že investoři budou požadovat u města náhradu vzniklých škod v důsledku právní nestability.
              
2. Celorepublikové vyhlášky neefektivně určují počty parkovacích míst pro Pražany
OTP (vyhl. 268/2009 Sb. a vyhl. 501/2006 Sb.) neurčují počty parkovacích míst, ty schvalují individuálně úředníci stavebního úřadu, což je netransparentní a nepředvídatelné.

Vysvětlení: Vyhláška č. 501/2006 Sb. v ustanovení § 20 odst. 5 písm. a) odkazuje na normu pro navrhování místních komunikací. Podle této normy je nutné např. vyhodnotit „index dostupnosti“, který vychází z „doby docházky na zastávku“, z „průměrné čekací doby na příjezd spoje“, z „počtu vozidel všech linek přijíždějících danou zastávkou“, apod. Tyto údaje by musel vyhodnotit nejen projektant, ale i stavební úřad. Dá se předpokládat, že v průběhu řízení mohou účastníci řízení podávat námitky, v nichž budou výše uvedené údaje zpochybňovat. Rozhodování stavebního úřadu by bylo v této chvíli velice náročné, protože parkování je v hl. m. Praze jedním z nejvíce ožehavých témat.
Příliš nízký počet parkovacích stání vede k neúměrnému zatěžování veřejných prostranství parkujícími vozidly, a naopak vysoký počet s sebou přináší více vozidel, značnou dopravní zátěž a vyšší náklady na stavby. Způsob umožňující dojít u obdobných či takřka stejných staveb k rozdílnému počtu parkovacích stání s sebou přináší i značný prostor pro korupci.
3. Regulují venkovní reklamu ve městě a zkvalitňují tím veřejný prostor Prahy
PSP omezují komerční velkoplošnou reklamu v zastavitelném území, v památkových rezervacích a zónách, a také v parcích, lesích a zvláště chráněných územích. Omezují reklamu na střeše, upravují její vzhled na fasádách, plotech.
OTP (vyhl. 268/2009 Sb. a vyhl. 501/2006 Sb.) stavby pro reklamu nijak neupravují.

Vysvětlení: V § 77 PSP a násl. omezují umisťování rozměrných staveb pro reklamu v památkových rezervacích a památkových zónách. Rovněž neumožňují umisťovat stavby pro reklamu, které nejsou určeny k tomuto účelu, v parcích, lesích, zvláště chráněných územích. Dále upravují umisťování staveb pro reklamu nad rovinou střechy, na fasádě či na oplocení a stanoví i další omezení vyplývající z negativních zkušeností s těmito stavbami.
              
4.  Hospodárněji přistupují k výstavbě v záplavových zónách
PSP zohledňují nákladné protipovodňová opatření Prahy a takto hospodárněji a konkrétněji přistupují k výstavbě v záplavových zónách jako Holešovice, Karlín.
OTP (vyhl. 268/2009 Sb. a vyhl. 501/2006 Sb.) realizovaná protipovodňová opatření nijak nezohledňují.

5. Efektivněji pracují s inženýrskými sítěmi, ploty a jinými stavbami.
Pražské stavební předpisy upravují polohu inženýrských sítí, koordinují výsadbu zeleně a  specificky zohledňují výšku a charakter oplocení v Praze.
Celorepublikové vyhlášky (vyhl. 268/2009 Sb. a vyhl. 501/2006 Sb.) nemají požadavky na sdružování inženýrských sítí do společných tras, a prakticky tím znemožňují výsadbu zeleně v ulicích. Stejně tak jsou v otázce oplocení velmi vágní.

Přínos Pražských stavebních předpisů

1. Kladou důraz na veřejné prostory Prahy
“Předpisy zavádí především takové regulativy, které definují prostorové limity staveb ve vztahu ke kontextu okolní zástavby. Budovy by neměly být pouhými solitéry, jako je tomu například na panelových sídlištích, ale měly by spoluvytvářet obraz města. Nové nařízení stanovuje taková pravidla, aby nové stavby respektovaly charakter konkrétní lokality (výška zástavby, struktura ulic, parků a náměstí).” (zdroj: IPR Praha)
Při umisťování staveb i při navrhování a zřizování veřejných prostranství je dán důraz na obytnou kvalitu veřejného prostoru, význam místa a potřeby pěšího pohybu.

2. Obyvatelné a příjemné ulice jako základ města
Ulice jsou nově brány jako důležité veřejné prostory města. Jsou hierarchicky rozděleny dle významu a dle toho jsou určeny jejich parametry, např. šířka ulice anebo výsadba stromořadí.

3. Stromořadí v ulicích
Na městských třídách a významných ulicích jsou předpisem předepsána stromoadí. V nově zakládaných ulicích a při celkových přestavbách ulic platí požadavek na umístění stromořadí. Dále jsou předepsány stromy na povrchových parkovištích.

4. Prostupná a bezbariérová Praha
Předpis klade důraz na bezpečnou a bezbariérovou průchodnost a průjezdnost města, pomocí uspořádání uliční sítě, propojování ulic a eliminací nedostupných nebo slepých ulic.  
Podél vodních toků vyžaduje předpis nábřeží, parkově upravené plochy a zajištění volného průchodu pro účely rekreace.

5. Jasné vztahy mezi budovami a veřejným prostorem
Předpisy pracují s tradičními urbanistickými nástroji, jako jsou stavební čára, uliční čára, blok, vnitroblok, které umožnují město typu Vinohrad nebo Dejvic. Tyto parametry transparentně upravují vztah budov k veřejnému prostranství, například chrání nezastavěné vnitrobloky.

4. Výšková regulace budov
Kromě existujícího zákazu výškových budov na území v historickém centru města, zavádí předpis nová pravidla na minimální a maximální výšky budov. Zde se stanoví přesný způsob určení výšek nových budov dle okolních stávajícíh domů – do doby pořízení územně plánovací dokumentace.
            
Více info na: https://www.facebook.com/PSPinformace

Ilustrační foto: Dano Veselský