Proč chybí na trhu stavební materiály?

Klátil: Z pohledu výrobce a dodavatele izolačních materiálů nelze hovořit o poptávkové krizi ani o aktuálním poklesu stavební výroby.

Krampl: Dočasně je poptávka a nabídka stabilizována, alespoň z pohledu naší firmy.

F. Polák: Především je třeba říci, že nejde o „poptávkovou krizi“ a že „pokles stavební výroby“ se nekoná. Stavebnictví roste svým tempem kolem 10 % a skutečnost, že začátkem roku se stavělo kvůli počasí lépe, ovlivnila to, že ze zadaného objemu se nyní staví poněkud méně. Dlouhodobý stavební proces nejde hodnotit krátkodobými ukazateli. Obdobně lokální výkyvy v zásobování některými materiály nejsou krizí, prostě je třeba lépe plánovat a nakupovat s předstihem. I v době, kdy jsou sklady plné, se to vyplácí, například z hlediska cen.

R. Polák: Jistá stabilizace nastane. Nelze však očekávat, že by nutně musela souviset s případným poklesem poptávky po stavebních materiálech a stavebních pracích. Lze totiž předpokládat, že počet nových projektů bude i nadále narůstat.

Klátil: Ano, myslím si, že nedostatek „rukou“, stavebních materiálů a růst jejich cen může způsobit problémy těm stavebním firmám, které nebudou schopny dostát svým sjednaným závazkům vůči investorům a generálním dodavatelům staveb. Může tím dojít k selekci stavebních firem.

Krampl: Ne, naopak se spotřebovává tolik stavebního materiálu, že ho už u stavebních firem nemá kdo zpracovat. Staví, kdo má ruce nohy. K selekci dojde až později, při podstatném poklesu zakázek stavebních prací.

F. Polák: Vůbec ne, jde o drobné výkyvy, jediný důsledek může být, že dojde ke zvýšení cen materiálů (což se ostatně již děje), a to proto, že začíná konjunktura, např. v Německu. Ta odčerpá část výrobních kapacit i u cizozemských producentů.

R. Polák: K tomu dojít může. Výhodou těch menších firem však mnohdy bývá – na základě našich zkušeností – jejich cena, nemyslíme si proto, že by na trhu proto zůstalo pouze několik málo silných hráčů.

F. Polák: Pokud zlepšením exportních podmínek míníte zvyšující se poptávku v zahraničí, tak rozhodně tento faktor tuzemský trh ovlivňuje. Jinak k žádné změně exportních podmínek nedošlo, trhy se stavebními materiály (ne se stavební výrobou) jsou již dávno propojeny.

Klátil: Současný trh se stavebními mate­riály nemá šanci na novinky platné od 1. 1. 2008 podstatným způsobem reagovat.

Krampl: Současná schvalovaná reforma se zatím nestihla projevit.

F. Polák: Stavebnictví je dlouhodobý proces a reaguje proto pomalu. Reforma byla schválena před dvěma dny a nikdo ji ještě podrobně nezná. Její důsledky – například zdražení hypoték – se objeví až v budoucnosti. Není však převratná, změna DPH je avizována již dlouho. Zdražení hypoték také není žádná novinka. Trh se stavebninami obsluhuje již existující zakázky, kde se tyto změny nemají proč výrazně projevovat.

R. Polák: Reforma je jistě pozitivním signálem. Otázkou ale zůstává, jaké změny ve skutečnosti také proběhnou a jak to samotný realitní a stavební trh ovlivní. Do doby, než dojde ke konkrétním dopadům takové reformy, je možné o jejím vlivu spekulovat.

Klátil: To nedokáži posoudit. Mohu však potvrdit, že nedostatek izolací byl, je a ještě delší dobu bude.

Krampl: Izolací a dočasně byl i velký nedostatek cementu.

F. Polák: Někdy je obtížné okamžitě zajistit tepelně izolační materiály, místy i cement a zdicí materiály.

R. Polák: Především těch základních.

Klátil: Ano, poptávka po izolacích souvisí s růstem cen energií a zároveň také s výhodnou investicí a rychlou návratností peněz.

Krampl: Částečně ano.

F. Polák: Cena energií je výrazným argumentem. Když se projektovala panelová výstavba v šedesátých letech, tak stál barel ropy dva dolary. Jestli dnes stojí sedmdesát, vyplatí se investovat do izolací.

R. Polák: Souvisí jak se zvýšenou poptávkou po stavebních materiálech, tak se zdražováním energií. Realitní skupina Sekyra Group proto také v rámci své strategie začíná postupně prosazovat projekty energeticky úsporných budov.

Klátil: Ano, dbá se na energetickou a také ekologickou stránku věci. Kromě růstu cen energií jsou dalšími důvody též růst spotřeby energií (vyšší poptávka), dále snižování světových zásob energetických zdrojů (uhlí, plyn, ropa), probíhající klimatické změny v souvislosti s globálním oteplováním a podobně. To vše souvisí také se zodpovědností lidstva za budoucnost a za dlouhodobě udržitelný energetický systém na Zemi. Vlády jednotlivých zemí musí snižovat emise CO₂ – podle nařízení Evropské komise, tzv. Akční plán energetické úspornosti z 19. 10. 2006 v návaznosti na světový „Kjótský protokol“. Izolování je jednou z cest, jak tohoto cíle dosáhnout. To vše má za následek stanovování vyšších požadavků na izolace budov v projektech, tlak na dodržování projektů při jejich realizaci, zavedení energetických auditů budov … a jsme opět na začátku – poptávka po izolacích má více souvislostí.

Krampl: Částečně ano.

F. Polák: Viz předchozí odpověď.

R. Polák: Důraz na ekologii je v rámci celé společnosti zjevný a promítá se i do realitního a stavebního podnikání.