asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Proč chybí na trhu stavební materiály?

04.10.2007
Jednou z příčin krátkodobého poklesu stavební výroby u nás je podle prohlášení Českého statistického úřadu nedostatek stavebnin na trhu. Formou ankety jsme se pokusili naznačit některé názory „uživatelů“ i producentů stavebnin na tento problém. Z pětadvaceti dotazovaných firem nakonec odpověděly čtyři. Důvodem byla obava, že vstupem do debaty by producenti i odběratelé stavebních hmot přiznali jinak nepřiznaný stav. Ale jak vyplývá ze samotné ankety, může jít o dočasný výkyv.

Ing. Karel Klátil,
Knauf Insulation,
obchodní ředitel
Ing. Jan Krampl,
Heluz,
obchodní ředitel 
Ing. František Polák,
Metrostav,
mluvčí
Radek Polák,
Sekyra Group,
ředitel PR a strategického marketingu

Může podle vás nastat obrat v současné poptávkové krizi tím, že aktuální pokles stavební výroby sníží poptávku po stavebninách, což by mohlo opět nastolit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou?

Klátil: Z pohledu výrobce a dodavatele izolačních materiálů nelze hovořit o poptávkové krizi ani o aktuálním poklesu stavební výroby.

Krampl: Dočasně je poptávka a nabídka stabilizována, alespoň z pohledu naší firmy.

F. Polák: Především je třeba říci, že nejde o „poptávkovou krizi“ a že „pokles stavební výroby“ se nekoná. Stavebnictví roste svým tempem kolem 10 % a skutečnost, že začátkem roku se stavělo kvůli počasí lépe, ovlivnila to, že ze zadaného objemu se nyní staví poněkud méně. Dlouhodobý stavební proces nejde hodnotit krátkodobými ukazateli. Obdobně lokální výkyvy v zásobování některými materiály nejsou krizí, prostě je třeba lépe plánovat a nakupovat s předstihem. I v době, kdy jsou sklady plné, se to vyplácí, například z hlediska cen.

R. Polák: Jistá stabilizace nastane. Nelze však očekávat, že by nutně musela souviset s případným poklesem poptávky po stavebních materiálech a stavebních pracích. Lze totiž předpokládat, že počet nových projektů bude i nadále narůstat.
Domníváte se, že nedostatek stavebních materiálů může nově (pře)uspořádat trh, to znamená, že tento fakt může způsobit selekci, kdy budou schopni tuto krizi překonat jen silné stavební firmy?

Klátil: Ano, myslím si, že nedostatek „rukou“, stavebních materiálů a růst jejich cen může způsobit problémy těm stavebním firmám, které nebudou schopny dostát svým sjednaným závazkům vůči investorům a generálním dodavatelům staveb. Může tím dojít k selekci stavebních firem.

Krampl: Ne, naopak se spotřebovává tolik stavebního materiálu, že ho už u stavebních firem nemá kdo zpracovat. Staví, kdo má ruce nohy. K selekci dojde až později, při podstatném poklesu zakázek stavebních prací.

F. Polák: Vůbec ne, jde o drobné výkyvy, jediný důsledek může být, že dojde ke zvýšení cen materiálů (což se ostatně již děje), a to proto, že začíná konjunktura, např. v Německu. Ta odčerpá část výrobních kapacit i u cizozemských producentů.

R. Polák: K tomu dojít může. Výhodou těch menších firem však mnohdy bývá – na základě našich zkušeností – jejich cena, nemyslíme si proto, že by na trhu proto zůstalo pouze několik málo silných hráčů.

Do jaké míry se na této tržní nerovnováze podílí zlepšující se exportní podmínky pro české stavební výrobky?

Klátil: Jsme součástí evropského trhu, kde to, co se děje v sousedních zemích, ovlivňuje náš trh a naopak.

Krampl: 0 %, neboť se nic nezlepšuje.

F. Polák: Pokud zlepšením exportních podmínek míníte zvyšující se poptávku v zahraničí, tak rozhodně tento faktor tuzemský trh ovlivňuje. Jinak k žádné změně exportních podmínek nedošlo, trhy se stavebními materiály (ne se stavební výrobou) jsou již dávno propojeny.

R. Polák: Jistý vliv mají, rozhodně bychom však jejich význam v současné chvíli nepřeceňovali.

Jak se do současného stavu na trhu se stavebninami promítá současná a schválená reforma veřejných financí?

Klátil: Současný trh se stavebními mate­riály nemá šanci na novinky platné od 1. 1. 2008 podstatným způsobem reagovat.

Krampl: Současná schvalovaná reforma se zatím nestihla projevit.

F. Polák: Stavebnictví je dlouhodobý proces a reaguje proto pomalu. Reforma byla schválena před dvěma dny a nikdo ji ještě podrobně nezná. Její důsledky – například zdražení hypoték – se objeví až v budoucnosti. Není však převratná, změna DPH je avizována již dlouho. Zdražení hypoték také není žádná novinka. Trh se stavebninami obsluhuje již existující zakázky, kde se tyto změny nemají proč výrazně projevovat.

R. Polák: Reforma je jistě pozitivním signálem. Otázkou ale zůstává, jaké změny ve skutečnosti také proběhnou a jak to samotný realitní a stavební trh ovlivní. Do doby, než dojde ke konkrétním dopadům takové reformy, je možné o jejím vlivu spekulovat.

Kterých stavebních materiálů je na českém trhu nejcitelnější nedostatek?

Klátil: To nedokáži posoudit. Mohu však potvrdit, že nedostatek izolací byl, je a ještě delší dobu bude.

Krampl: Izolací a dočasně byl i velký nedostatek cementu.

F. Polák: Někdy je obtížné okamžitě zajistit tepelně izolační materiály, místy i cement a zdicí materiály.

R. Polák: Především těch základních.

Domníváte se, že zvýšená poptávka po izolacích souvisí se zdražováním energií?

Klátil: Ano, poptávka po izolacích souvisí s růstem cen energií a zároveň také s výhodnou investicí a rychlou návratností peněz.

Krampl: Částečně ano.

F. Polák: Cena energií je výrazným argumentem. Když se projektovala panelová výstavba v šedesátých letech, tak stál barel ropy dva dolary. Jestli dnes stojí sedmdesát, vyplatí se investovat do izolací.

R. Polák: Souvisí jak se zvýšenou poptávkou po stavebních materiálech, tak se zdražováním energií. Realitní skupina Sekyra Group proto také v rámci své strategie začíná postupně prosazovat projekty energeticky úsporných budov.

Čeho je podle vás známkou zvýšená spotřeba izolačních materiálů? Znamená to, že vedle vzestupného (alespoň v loňském roce) objemu poptávání izolací se více dbá na energetickou stránku stavění?


Klátil: Ano, dbá se na energetickou a také ekologickou stránku věci. Kromě růstu cen energií jsou dalšími důvody též růst spotřeby energií (vyšší poptávka), dále snižování světových zásob energetických zdrojů (uhlí, plyn, ropa), probíhající klimatické změny v souvislosti s globálním oteplováním a podobně. To vše souvisí také se zodpovědností lidstva za budoucnost a za dlouhodobě udržitelný energetický systém na Zemi. Vlády jednotlivých zemí musí snižovat emise CO2 – podle nařízení Evropské komise, tzv. Akční plán energetické úspornosti z 19. 10. 2006 v návaznosti na světový „Kjótský protokol“. Izolování je jednou z cest, jak tohoto cíle dosáhnout. To vše má za následek stanovování vyšších požadavků na izolace budov v projektech, tlak na dodržování projektů při jejich realizaci, zavedení energetických auditů budov … a jsme opět na začátku – poptávka po izolacích má více souvislostí.

Krampl: Částečně ano.

F. Polák: Viz předchozí odpověď.

R. Polák: Důraz na ekologii je v rámci celé společnosti zjevný a promítá se i do realitního a stavebního podnikání.


Michal Janata
Foto: archiv respondentů

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media