Anketa: Příprava a realizace projektů financovaných z evropských fondů
Zásadním zdrojem financování veřejných staveb jsou fondy Evropské unie. Zeptali jsme se zástupců obcí a regionů na zkušenosti s jejich čerpáním: Co je nejobtížnější při přípravě a realizování projektů financovaných z evropských fondů? Jaké máte zkušenosti z vašeho regionu?
Dagmar Civišová,
referentka grantových projektů EU,
MÚ Kutná Hora
Podle mě je nejobtížnější dodržet správně všechny požadavky vyplývající ze zákona a ze závazných pokynů a pravidel poskytovatele dotace a současně dokončit stavbu včas. K tomu je nezbytný fungující přípravný a realizační tým, jehož členy jsou neformální zástupci investora a realizátora, kteří se společně snaží problémům stavby předejít a samozřejmě od samého počátku otevřeně komunikují s poskytovatelem dotace. Důležité je proto konzultovat již samotný projektový záměr, nic netajit – žádný dotaz není hloupý.
Město Kutná Hora čerpalo prostředky z evropských programů PHARE, SROP, OPŽP, ROP Střední Čechy a IOP; i když ne všechny podané žádosti vyšly, zkušenosti máme tedy všeho druhu a všechny se nám hodily. K úspěšně realizovaným projektům patří nejen stavební akce, například rekonstrukce interiéru městského divadla, zateplení ZŠ, hřiště MŠ, obnova rybníka, modernizace křižovatky, příjezdová komunikace ke sportovnímu areálu včetně parkoviště, ale i tzv. měkké projekty, třeba na podporu cestovního ruchu, komunitní plán, CzechPOINT a podobně. Nejvyšší dotaci, přes 76 mil. Kč, jsme získali z ROP Střední Čechy na projekt zádlažby historického jádra Města Kutná Hora. Navazující projekt revitalizace historického jádra města, který byl právě dokončen, je v rámci téhož operačního programu dotován částkou přes 29 miliónů korun. Dotace nám pomáhají a na podobě města je to opravdu znát.
Artur Zatloukal,
ředitel Úřadu Regionální rady Jihovýchod
Nejobtížnější je bezchybně připravit a zrealizovat výběrová řízení na dodavatele. Investor také v mnoha případech není dostatečně důkladný při dozoru stavby a nevěnuje pozornost změnám stavby, které případně mohly mít vliv na výsledek výběrového řízení. Často nás při kontrole trápí nesoulad mezi vysoutěženými, fakturovanými a skutečně provedenými pracemi. Nejlepší prevencí je mimořádně důkladná předprojektová a projektová příprava a konzultace všech změn.
Příjemci si také mnohdy neuvědomí kompletní náklady na celý životní cyklus stavby, případně s nimi nepracují (nezahrnou je do požadavků na stavbu). Vzhledem k faktu, že Regionální operační program Jihovýchod patří mezi nejlépe čerpající operační programy v České republice, je vidět, že problémy se nám daří řešit rychle. Pro příjemce pořádáme semináře, konference, vydáváme časopis, konzultujeme s nimi výběrová řízení ještě před podpisem smlouvy s dodavatelem. To vše přispívá ke zdárnému ukončení projektu a proplacení evropských peněz.
Kateřina Řehořková,
referentka dotačních projektů MÚ Beroun
Obtížné při přípravě bývá zejména zajištění finančních prostředků na předfinancování konkrétních projektů. Je totiž třeba alokovat částku na financování v rozpočtu města.
V souvislosti se vzrůstající konkurencí v počtu i kvalitě podávaných žádostí hraje nesmírnou roli originalita daného projektu. Projekt musí zaujmout hodnotitelskou komisi a v konkurenci obstát. Na tom všem se podílí několik lidí, kteří musí tvořit jeden sehraný tým. Takže je důležitá i týmová spolupráce a zvládnutí podání žádosti mnohdy v krátkém časovém termínu.
Podařilo se nám získat z Evropských fondů na financování svých projektů už kolem půl miliardy korun. Uspěli jsme s našimi čtyřiadvaceti projekty, čímž se můžeme pochlubit úspěšností přes devadesát procent. Jedním z nejnáročnějších, ale současně i nejpřínosnějším, byl například projekt obnovy města po ničivých povodních v roce 2002, na který jsme získali více než sedmdesát milionů korun z Fondu solidarity. Díky tomuto projektu jsme nasbírali mnoho užitečných zkušeností, o něž se dělíme s dalšími obcemi na Berounsku i Hořovicku. Takřka dva roky jsem pracovala jako euromanažerka Úřadu regionální rady a se starosty jsem jejich projekty konzultovala a pomáhala s jejich přípravou.
–>–>
David Sventek,
ředitel Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko
Málokdo věnuje dostatek času naplánování celého projektu. Nejde jen o to, zda nová cyklostezka, škola nebo divadlo vypadají dobře na papíře a jde o dobrou věc, ale zda má zvolená varianta všechny parametry dobré investice. Evropské peníze nejsou zadarmo. Podporujeme pouze projekty, které prokáží účelnost, hospodárnost a efektivitu. Už při předložení žádostí o dotaci podrobně zkoumáme, co projekt přináší v porovnání s finančními náklady. Pro mnoho záměrů to znamená konečnou, pro jiné popud k přepracování. Například obecní dům v Rohově uspěl s žádostí o evropské peníze po dvojím přepracování až napotřetí. Výsledná stavba teď sbírá ocenění v mnoha soutěžích.
Samostatnou pozornost zaslouží veřejné zakázky. Čím pečlivější příprava, tím méně je starostí při realizaci. A být při uskutečnění projektu stejně všímavý jako při jeho přípravě se jednoznačně vyplácí. Projektový tým nemůže nechat volné ruce stavební firmě a doufat, že vše proběhne bez komplikací. Bývá to přesně naopak. Často hned poté, co poprvé kopnete do země, přicházejí problémy a změny plánu. Vyplácí se být v kontaktu a komunikovat změny s poskytovatelem evropských peněz.
Odměna v podobě proplacení dotace přichází až po pečlivé kontrole. Dbáme na to, aby každá koruna, kterou na projekty vyplatíme, odpovídala tomu, co za ni bylo pořízeno. A to se nám zatím daří. Podpořili jsme už přes 650 projektů evropskou dotací 14,5 miliard korun, máme 11procentní ekonomickou návratnost vynaložených peněz, což je unikátní výsledek.
Jan Přibáň,
vedoucí Odboru fondů a programů EU, KÚ Plzeňského kraje
Za nejdůležitější považuji mít především kvalitní projektový záměr, pro který až následně hledáme možnosti externího financování. Pokud se rozhodneme na tento projektový záměr čerpat prostředky z evropských fondů, je důležité vybrat vhodný operační program a důkladně se seznámit s jeho podmínkami. Já osobně považuji za velice důležité projekt před jeho podáním konzultovat s pracovníky programu. V rámci realizace projektu je totiž nejobtížnější důsledné dodržování všech programem stanovených podmínek, neboť jejich porušení může znamenat krácení dotace, udělení sankce, či dokonce odebrání celé dotace.
V Plzeňském kraji je mnoho subjektů, které mají bohaté zkušenosti s čerpáním evropských prostředků a dobře se v této problematice orientují. Nicméně stále zde existuje velké množství menších žadatelů, pro které je systém čerpání evropských prostředků značně administrativně náročný a díky velkému počtu operačních programů také velmi nepřehledný. Obecně se dá říci, že největší problémy způsobuje žadatelům zejména realizace veřejných zakázek, nutnost předfinancování projektů z vlastních či úvěrových zdrojů a celkově vysoká administrativní náročnost. Doufejme, že při přípravě následujícího programového období 2014–2020 se bude vycházet ze současných zkušeností a systém čerpání evropských prostředků se podaří celkově zjednodušit.
Ilustrační foto: archiv RH-Arch
Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.
