Anketa: Netransparentní tendry
Galerie(6)

Anketa: Netransparentní tendry

Terčem oprávněné kritiky jsou již dlouho netransparentní tendry, mnoho společností je ochotno přijmout zakázku s nulovou i zápornou marží, stavbaři si stěžují na nezájem vlády o problémy stavebnictví. Co je pro Vás tou největší překážkou, kterou musejí překonávat dodavatelé stavebních materiálů? A jak lze tyto problémy řešit?

Jiří Vacek,
ředitel CEEC Research

Hlavním problémem českého stavebnictví je podle výsledků naší nejnovější kvartální analýzy publikované koncem srpna přebytek stavebních kapacit nad aktuálními poptávkovými možnostmi trhu. Tato nerovnováha mezi nabídkou a reálnou poptávkou po stavebních pracích vede k tomu, že některé firmy jsou ve snaze získat alespoň nějakou zakázku ochotny nabízet ve výběrových řízeních realizaci i za ceny pod úrovní nákladů. Dokonce už každá čtvrtá společnost přiznává, že vědomě snižuje kvalitu odevzdané práce, aby se dokázala s tlakem zadavatele na cenu vyrovnat. To samozřejmě v konečném důsledku působí problémy nejen investorům, na které čekají často investice do víceprací, ale také solidním stavebním společnostem, které z kvality stále ještě neslevily a které pak mají problém se svou realistickou cenovou nabídkou ve výběrových řízeních uspět. Ale trpí celý trh, a to minimálně tím, že klesá jeho úroveň odbornosti. Řešením této situace bude postupná přirozená redukce firem na trhu, tak aby došlo opět k nastolení rovnováhy. Paradoxně tak k rychlejšímu ozdravení trhu může přispět zintenzivnění krize.

Radek Slabák,
generální ředitel společnosti Inoutic

Pokud hovoříme o celém segmentu stavební výroby, tak stát v současnosti poskytuje téměř nulovou podporu stavebnímu sektoru, který potvrzuje nezájem vlády jakkoli řešit výrazný pokles ve stavební výrobě, jenž se bohužel nadále prohlubuje. Veřejné zakázky jsou vypisovány s hlavním krité­riem dosáhnout co nejnižší ceny, což vede k tomu, že stavební společnosti používají nejlevnější, a tedy nejméně kvalitní stavební komponenty, které nemohou splnit nároky kladené na kvalitu, životnost či na energetické úspory, na něž je nutné dbát z hlediska budoucnosti.

Výběrová řízení jsou často připravována tendenčně či jsou založena na neznalosti problematiky. Setkáváme se i s nekompetentně zpracovanými projektovými podklady pro výběrová řízení, kdy jsou požadavky projektantů protichůdné nebo i nereálné.

Erik Štefanovič,
jednatel Delta Projektconsult ČR a SK

Naše společnost se specializuje na výběrová řízení připravovaná investorovi přímo na míru dle projektu. Nejčastějším problémem je v tendru podceněné zadání. Tedy nedostatečně nadefinovaná poptávka, která zbytečně prodražuje investorovi stavbu, a proto jsou dodavatelé nuceni kalkulovat s příliš mnoha rezervami. Což je logické, neboť nedokážou rozkrýt často důležité detaily stavebního záměru, a proto zakázku v cenové nabídce buď díky rezervám nadhodnotí, nebo také podhodnotí.

Budoucnost dodavatelů stavebních materiálů a stavebních prací spatřuji v optimalizaci stavby hned v počátku. Nejlépe již při přípravě projektu, nejpozději ale v průběhu zadávání. Pozitivním příkladem je sousední Rakousko, kde se již několik let zaměřují na systém „Bauen mit Werten“, volně přeloženo jako stavění s hodnotami. Cílem tohoto modelu je zahrnout komplexní zkušenosti jednotlivých dodavatelů materiálů a stavebních či technologických prací hned v počátcích přípravy projektu a společně s moderními postupy řízení projektu a stavby s férovou projektovou kulturou zajistit ekonomicky nejvýhodnější model výstavby a budoucího provozu nemovitosti. Dodavatelé neboli zhotovitelé jsou tedy vtaženi do projektu již na počátku, při jeho vývoji, díky čemuž odpadá mnoho třecích ploch a touto integrovanou spoluprací vzniká paradoxně levnější, a přitom kvalitnější stavba.


Pavel Ševčík,
obchodně-technický ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR

Netransparentnost zakázek způsobuje velké problémy především uchazečům o veřejnou zakázku. Věříme, že by tento stav mohl vylepšit fakt, že od 1. září 2012 platí nové vyhlášky k zákonu o veřejné zakázce, na jejichž znění jsme se podíleli (vyhláška č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, a vyhláška č. 231/2012 Sb., kterou se stanoví obchodní podmínky pro veřejné zakázky na stavební práce).
Nicméně od roku 2008 stále klesá objem stavebních prací, snižuje se počet stavebních zakázek veřejných i privátních subjektů, a tak se stavební firmy musejí s nepříznivou situací složitě vyrovnávat. Jednou z možností je i ochota přistoupit na podání nereálné nabídky, která má však zpětně negativní vliv na hospodaření firmy. Dlouhodobé uplatňování takových praktik vede až k postupnému pádu firmy a opuštění trhu. Je řada takových společností, které už dnes neexistují.

Pokud jde o výrobu stavebních materiálů, situace kopíruje stav celého stavebnictví – jakmile klesá objem stavební výroby, klesá i výroba stavebních materiálů. Důsledkem pro výrobce je pak vynucené propouštění zaměstnanců, zastavování výrobních linek, likvidace zásob a obecně špatná pozice firem, na které se podílí i zvyšování cen vstupů, jako je cena energií a opatření na ochranu životního prostředí.

Vláda ČR se dlouhodobě problematikou podpory a oživení stavebnictví nezabývá, její politika je trvale zaměřena do oblasti škrtů investic. Výsledkem je neutěšená situace, kterou nejsou stavební firmy schopné samy řešit. Vláda by proto měla urychleně projednat kroky k oživení segmentu stavebnictví, které patří k silným odvětvím české ekonomiky. Měla by také změnit přístup k čerpání evropských dotací, které zřejmě nebudou moci být vyčerpány z důvodu nemožného kofinancování z domácích zdrojů.

Anketu připravila Kateřina Kotalová.
Ilustrační foto: Znamení čtyř

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.