asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Anketa: Aktuální situace v bytovém větrání v ČR

23.12.2010
Větrání obytných budov je téma, které v současnosti nabývá na významu. Nepříjemný průvan, který byl v zimě typický pro většinu panelových domů, je díky masivnímu zateplování již minulostí. Nepohodlí způsobené netěsnostmi v obvodové konstrukci však vystřídaly problémy s vlhkostí, plísněmi a špatnou kvalitou vzduchu.
Odborníkům zabývajícím se touto problematikou jsme položili dvě otázky:

Jaká je podle Vašeho názoru současná situace v oblasti bytového větrání v České republice?

Co jsou hlavní problémy a aktuální témata?



Prof. Ing. František Drkal, CSc.
Ústav techniky prostředí
Fakulta strojní, České vysoké učení technické v Praze


V minulosti i v nedávném období byly byty větrány převážně přirozeným způsobem. Trvalé větrání bylo možné infiltrací okenními spárami s poměrně vysokou průvzdušností. Nárazové provětrávání (krátkodobým otevíráním oken) se používalo a dodnes používá k odvodu výrazněji znečištěného vnitřního vzduchu. Při výstavbě bytových panelových domů byl přirozený přívod vzduchu doplňován nuceným odsáváním vzduchu z prostorů kuchyní, koupelen a WC.

Perspektivy nedostatku zdrojů energie a rostoucí ceny energie vedou ke snižování spotřeby energie – u bytů je tohoto dosahováno snižováním tepelných ztrát prostupem a větráním. Okenní spáry, které umožňovaly přirozené větrání, se u nových konstrukcí oken radikálně zmenšily a přirozený přívod vzduchu poklesl na minimum. Rovněž zasklívání lodžií, které neumožní otevírání lodžiového zasklení, zhoršuje podmínky pro přirozené větrání přilehlých místností. Tyto instalace způsobují nejen zvýšení obsahu látek znehodnocujících vnitřní ovzduší, ale nárůst vlhkosti je také příčinou kondenzace vodních par v místech tepelných mostů, kde následně vznikají plísně.

Závažným problémem spojeným s omezením přirozeného větrání je provoz plynových spotřebičů. Plynové spotřebiče pro spalování spotřebovávají kyslík, který se přivádí ve venkovním vzduchu. Pokud umístíme plynový spotřebič s atmosférickým hořákem, přerušovačem tahu (a komínem) do těsné místnosti, můžeme očekávat, že v místnosti bude klesat obsah kyslíku a přerušovačem tahu budou pronikat do místnosti spaliny, obsahující oxid uhelnatý. Nárůst koncentrace oxidu uhelnatého může způsobit a způsobuje otravy, až smrtelné.

Aktuálním je stále téma rekonstrukce větrání bytových panelových domů, zvláště řešení přívodu čerstvého vzduchu. V nových objektech by větrací systém měl umožnit trvalé větrání přijatelnou intenzitou větrání i nárazové krátkodobé větrání, s odvodem vzduchu.

K zlepšení situace by mohla přispět připravovaná národní příloha k normě ČSN EN 15665 Větrání budov – Stanovení výkonových kriterií pro větrací systémy obytných budov.

Související předpisy a normy:

Zákony
  • Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon (nahrazuje zákon č. 50/1976 Sb.)
  • Zákon č. 20/1966 Sb., o zdraví lidu ve znění zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví
  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění
  • Zákon č. 18/1997 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření, v platném znění

Prováděcí předpisy
  • Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (prováděcí předpis k zákonu č. č. 183/2006 Sb.)
  • Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb (prováděcí předpis k zákonu č. 258/2000 Sb.)
  • Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně (prováděcí předpis k zákonu č. 18/1997 Sb.)
Normativní dokumenty
  • ČSN EN 15 665: 2009 Větrání budov – Stanovení výkonových kritérií pro větrací systémy obytných budov
  • ČSN 74 7110: 1987 Bytová jádra
  • ČSN 73 0540-2: 2002 Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky
  • ČSN 73 4301: 2004 Obytné budovy
  • ČSN EN 12 207: Okna a dveře – Průvzdušnost klasifikace
  • Směrnice, technická pravidla
  • Směrnice STP-OS 04/č. 1/2005 Optimální přípustné mikroklimatické podmínky pro obytné prostředí
  • Směrnice STP-OS 01/č. 3/2010 Operativní teplota v praxi
  • TPG G 70401 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče pro plynná paliva v budovách

-->-->
Ing. Jiří Beranovský, Ph. D., MBA
EkoWATT CZ, s. r. o. 
ředitel společnosti a energetický auditor

V současné době je potřeba se starat o kvalitu vnitřního vzduchu více než dříve, neboť u velké části rekonstruovaných staveb dochází k dokonalému utěsnění obvodového pláště, zejména výměnou oken. Na kvalitní větrání se někdy zapomíná i u staveb nových. Panelové domy po výměně oken, utěsnění dveří a bytových jader, mají těsnost obvodového pláště vyšší než pasivní domy, průvzdušnost je menší než 0,6 výměn za hodinu (při 50 Pa).

Při absenci účinného větrání se zvyšuje vlhkost vznikající lidskou aktivitou, roste koncentrace CO2 nad limitní hodnoty a kvalita vzduchu se rychle zhoršuje. Důsledkem je tvorba plísní nebo případně únava přítomných osob, ospalost a bolesti hlavy v důsledku vysoké koncentrace CO2.

Množství přiváděného čerstvého vzduchu by mělo být cca 19 až 25 m3/h na osobu. Tam, kde není instalované funkční nucené větrání, odváděné (respektive přiváděné) množství vzduchu neodpovídá hygienickým požadavkům.

Je třeba podotknout, že technické parametry rotačních hlavic poháněných větrem nebo elektromotorkem s malým výkonem jsou pro větrání panelových i rodinných domů zcela nedostatečné. Rotační větrací hlavice, které jsou hitem poslední doby, byly původně určeny pro větrání dvouplášťových střech s velmi nízkou tlakovou ztrátou. Za předpokladu, že přibližná potřeba vzduchu na osobu je zmiňovaných 19 až 25 m3/h, může být odváděné množství vzduchu při rychlosti větru 6,6 m/s (24 km/h) dostatečné pouze pro několik osob. Navíc pouze za předpokladu, že tlaková ztráta větracího systému je menší než 5 až 10 Pa. Protože se tlakové ztráty moderních větracích systémů s rozvody a řízenými přívodními a odvodními distribučními elementy pohybují v rozmezí přibližně od 100 do 300 Pa, lze si podobnou funkční vzduchotechnickou aplikaci v současně projektovaných stavbách jen stěží představit.

Při průměrných větrných podmínkách obvyklých například pro Prahu (tedy cca 4 až 5 m/s) je ze zkušebních měření patrné, že rotační hlavice nelze pro zvýšení intenzity větrání v moderních větracích systémech bytových domů místo ventilátorů použít. Tento systém nelze pro nejistotu již tak nízkých parametrů, závislých na povětrnostních podmínkách, bez možnosti regulace a spínání, doporučit ani pro jiné aplikace s požadavky na definované výměny podle hygienických doporučení.

Dopravní tlak rotačních větracích hlavic je srovnatelný se šachtovým větráním bez větracích hlavic v případě mírného termického vztlaku. V období bezvětří a silného termického vztlaku naopak rotační hlavice svou tlakovou ztrátou snižuje průtok vzduchu ve stoupacím potrubí nebo šachtě.

Jako jediné možné smysluplné řešení se kromě rekuperace pro panelové a bytové domy jeví použití kvalitního centrálního ventilátoru v provedení DCV, kde jsou řídícími veličinami důležité hodnoty vnitřního mikroklimatu. U hodně těsných staveb se s ohledem na nižší investiční a provozní náklady jeví jako ideální řešení centrální nucené větrání s rekuperací.


Mgr. Šárka Vašíčková
Rosenberg, s. r. o.
obchodní ředitelka


Hlavní problémy v současnosti vidíme v nedostatečné technické informovanosti potencionálních investorů. Často jim chybí základní informace o systémech řízeného větrání s rekuperací tepla pro rodinné domy a byty. Dále jsou problémem vyšší pořizovací nákla­dy, jejichž návratnost a úspora se projeví až v delším časovém horizontu. Pořizovací cena VZT systému pro klasický rodinný dům se pohybuje přibližně mezi 120 000 až 250 000 Kč, dle velikosti (výkonu) a požadovaného komfortu koncového uživatele.

Investor by si měl již ve stadiu projektování společně s projektantem vyjasnit způsob, jakým by chtěl rodinný dům vytápět, větrat, klimatizovat, zda je pro daný typ objektu nej­vhodnější systém s rekuperační jednotkou, nebo kombinace s jinými systémy (např. tepelná čerpadla či solární systémy).

Nezastupitelná je součinnost projektanta s investorem při technickém řešení objektu. Výsledná kalkulace musí zohlednit teplotní oblast pro umístění objektu, velikost daného objektu, zvolené technologie, potřebný výkon, včetně konkrétního umístění technologie (půda, sklep, technická místnost..), provozní náklady a samozřejmě i finanční možnosti investora, které vedou ke zvolenému technickému řešení.


Ing. Ivan Cifrinec
Elektrodesign ventilátory, s. r. o.
ředitel společnosti  

 
Vzhledem k tomu, že člověk v interiérech budov stráví značnou část svého života, má kvalita vnitřního prostředí zásadní vliv na jeho zdraví. Kvalita vnitřního prostředí ovlivňuje významně výskyt alergií, nemoci dýchacích cest a další zdravotní problémy. Je obecně známo, že pokud se v budovách neobjevuje nadměrná vlhkost a je zajištěn dostatečný přívod čerstvého vzduchu, je riziko zdravotních problémů malé.

V nedostatečně větraných prostorách dochází ke zvýšení koncentrace CO2, který snižuje lidskou výkonnost a ovlivňuje odérové mikroklima. Nevětrané prostory jsou také často kontaminovány plísněmi, které způsobují alergická onemocnění a podílí se i na vzniku nádorových onemocněních. Pro zdravé prostředí je současnou legislativou vyžadován přívod čerstvého vzduchu. Základní hygienická výměna je 0,3 až 0,6násobku objemu větraného prostoru za hodinu. Pro byty v panelových domech je jako základní uvažována výměna ve výši 0,5 za hodinu. Po provedení výměny oken, zateplení a případné likvidaci centrálního větracího systému a jeho náhradě „větrací hlavicí“ dojde k poklesu výměny prakticky na nulu. Pak dochází k problémům popsaným výše…  

S rostoucími požadavky na úspory energií a snižování produkce CO2 dosahuje v současnosti vzduchotěsnost nových i zateplovaných staveb takových parametrů, že přirozené větrání infiltrací, ale ani šachtové větrání s „větracími hlavicemi“ nebo bez nich, není funkční. Proto se dnes používá výlučně větrání nucené. Protože se v zimě musí čerstvý vzduch ohřívat, je třeba z energetického hlediska použít větrání nucené se zpětným získáváním tepla.

Moderní systémy bytového větrání lze rozdělit na podtlakové, kde je přívod vzduchu do bytů vyvozen nuceným odvodem vzduchu odpadního a rovnotlaké systémy s nuceným odvodem i přívodem upraveného vzduchu s rekuperací tepla. Dále lze systémy rozdělit na systémy centrální a decentrál­ní. U centrálních systémů se využívá společné větrací zařízení pro všechny byty, u decentrálních systémů se do každého bytu instaluje samostatný lokální ventilátor nebo větrací jednotka.

Centrální systém je známý hlavně z panelových domů. Nucený odvod vzduchu z větraných místností pomocí centrálního nástřešního ventilátoru nebo větrací jednotky vyvolává podtlak potřebný k větrání bytů, dispozičně umístěných nad sebou. Odvod vzduchu je přes odsavač par v kuchyni a přes odvodní ventily nebo vyústky umístěné v koupelně a WC. Celé potrubní vedení je až k nástřešnímu ventilátoru v podtlaku, odpadá tedy možnost pronikání pachů do jiných bytů. V minulosti používané centrální systémy svými parametry a funkčností mnohdy odpovídaly době svého vzniku. Tato zastaralá zařízení mají podíl na nedůvěře uživatelů bytu k větracím systémům. Důvodem bylo, že díky připojení bytů na společné stoupací potrubí bez zónových odvodních ventilů v jednotlivých místnostech, větral každý, pokud větral jeho soused. Větrání bytů bylo vzájemně propojeno nežádoucím způsobem. Zařízení také způsobovala hluk v bytech ve vyšších podlažích a nutila k neodborným svévolným zásahům do zařízení, které končily až trvalým vyřazením větrání z provozu. Hlavní nevýhodou však byla neekonomičnost provozu, způsobená současným větráním všech bytů připojených na společné stoupací potrubí, a to ­plným výkonem neregulovaného ventilátoru.

Moderní systémy DCV (Demand Controlled Ventilation) používající například ventilátory CRHB Ecowatt, které jsou součástí komplexního systému MiX Ekonovent DCV, všechny tyto nevýhody dokonale odstraňují. Díky svému „řízení podle skutečné potřeby“ umí větrat i jedinou místnost bezhlučně a v době, kdy si to uživatel přeje nebo je to objektivně nutné. Systém lze doplnit lokálními rekuperátory tepla.

Decentrální větrací podtlakový systém je tvořen malými radiálními ventilátory (levnější axiální ventilátory jsou nevhodné pro malý dopravní tlak), připojenými na společné stoupací přetlakové potrubí, vyústěné nad střechu budovy.  

Moderních a efektivních systémů větrání, vhodných pro nové nebo rekonstruované bytové domy, je v současné době k dispozici velké množství. Výběr toho nejvhodnějšího by měl zohledňovat hlediska ekonomická i ekologická. Větrací systém však vždy musí splňovat hygienické předpisy, zajistit dostatečný přívod čerstvého vzduchu a zabezpečit hygienicky nezávadné vnitřní prostředí. Toho lze dosáhnout pouze s použitím řízených systémů nuceného větrání. Použití zastaralých šachtových systémů s různými druhy „větracích hlavic“ degraduje kvalitu větrání bytových domů a je v moderních stavbách nepoužitelné.

Foto: Johnstones, ThermWet, Luděk Zbořil

Článek byl uveřejněn v časopisu TZB HAUSTECHNIK.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.
dampit
Vše je nutno utěsnit a pak nuceně větrat. Trvalý podtlak zlepší životní standard, protože nezalehne v uších.
Odpovědět | 11.05.2013, 06:50

Další z Jaga Media